"Mohsen Rúholamíní, syn Abdolhosejna Rúholamíního, byl zabit v Evínu. Rodina dostala zprávu, že Mohsen bude brzy na svobodě. Ve čtvrtek ale úřady rodinu informovaly, že Mohsen je mrtev," stojí v oznámení na internetu.
Syn poradce jednoho z neúspěšných kandidátů červnových prezidentských voleb byl jedním z lidí zatčených při povolebních protestech. Vůdci opozice s obávají o fyzické i duševní zdraví svých zatčených stoupenců. Ve věznicích je jich stále více než 500.
Opozice vyzvala duchovní ze svatého města Kómu, aby vymohli propuštění jejích stoupenců z vězení. Jsou údajně mučeni a je na nich vymáháno přiznání. Pod dopisem zaslaným do Kómu je podepsán také nejnebezpečnější z Ahmadínežádových soupeřů Mír Hosejn Músáví a dalších 67 významných reformátorů.
Svět manifestuje na podporu zatčených Íránců
Po celém světě se právě dnes konají manifestace na podporu zadržovaných odpůrců režimu a za jejich propuštění. Jedna z nich bude také v Praze (více viz box níže).
Den solidarity s íránskými vězni v japonském Tokiu (25. července 2009)
Volby přinesly do Íránu krizi, která je označována za nejhlubší od revoluce z roku 1979. Opozice původně chtěla vymoci opakování hlasování, ale duchovenstvo už nezvratně za vítěze označilo dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Při povolebních protestech zahynulo nejméně 20 lidí. - vše o íránských povolebních nepokojích si přečtěte zde
Duchovní vůdce Alí Chameneí vyzval zemi k jednotě. "Vývoj minulých dní by neměl vyvolat neshody. Nikdo by neměl vznášet nepodložená obvinění," řekl Chameneí v projevu přenášeném televizi.
Nejvyšší vedení země ale zřejmě není tak docela jednotné. Svědčí o tom týdenní spor o prvního viceprezidenta, který skončil v pátek jeho odvoláním.
Propusťte zadržené, vyzvali íránský režim lidé po celém světě
Demonstrující se sešli například před íránským velvyslanectvím v Londýně a také v centru Prahy, kde popsali barevnými křídami prostranství před íránským velvyslanectvím jmény uvězněných. "My tady máme seznam více než 300 osob, které byly zatčeny. Jejich rodiny často nevědí, kde jsou. Hrozí jim mučení," uvedla koordinátorka Amnesty International Lenka Pitronová. "Pro vězněné je nejhorší, když se o nich neví, když nejsou známá jejich jména," odůvodnila psaní jmen Pitronová. "Doufáme, že to nebudou bezejmenné osoby, které mohou jen tak zmizet," dodala. V úvodní řeči vyzvala přítomné, aby připojili svůj podpis pod výzvu za propuštění zatčených adresovanou Ahmadínežádovi. "Požadujeme také od Organizace spojených národů, aby vyšetřovala násilí, které bylo pácháno na demonstrantech," doplnila koordinátorka. Dokument se aktivisté po 16:00 pokusili předat úřadu, na zvonění ale nikdo nereagoval. Výzvu tak Pitronová vhodila do schránky. Aktivisté chtějí psát jména zatčených na silnici a chodník před íránským velvyslanectvím každý pracovní den až do 13. srpna, scházet se chtějí vždy v 15:00. V Bruselu zase protestující nesli transparenty s podobiznami zadržených a obětí, které zahynuly při demonstracích. V Austrálii se konaly menší protesty v Sydney, Melbourne a dalších městech. Kolem 50 lidí s vlajkami a transparenty s nápisem "Stop mučení" či "Íránské volby byly podvod" demonstrovalo třeba na schodišti před melbournským parlamentem. Zhruba 80 lidí se shromáždilo v Tokiu. Kolem krku měli šátky či šály v zelené barvě coby symbolem íránského odporu a zapalovali svíčky. V jihokorejském Soulu se podle AP shromáždily asi tři desítky lidí. Skupina vyzývala k "okamžitému a bezpodmínečnému propuštění" zadržených. Rovněž požadovala, aby OSN vyšetřila případné porušování lidských práv. Teherán by podle aktivistů měl dodržovat svobodu slova a shromažďování. |
Ve více než 80 městech na světě dnes probíhají demonstrace na podporu íránské opozice, které zorganizovalo hnutí 
