ABECEDA KOMUNISMUKaždý týden přinášela MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech |
Funguje to. Je začátek roku 1987.
Balonovina se opravdu nadýmá, ale balon tentokrát ještě zůstane při zemi. Skutečný let za železnou oponu si Runkas naplánoval až na podzim.
Do té doby chce udělat ještě jednu zkoušku. Pro jistotu.
Dává si opravdu na všem záležet. Ví, že to je jediná možnost, jak se dostat do svobodného světa. Vyzkoušel totiž už všechno: jedenáct let žádal o devizový příslib, který byl nutný pro cestu na Západ.
Pak si zkusil koupit zájezd do Švýcarska. Stálo ho to dost peněz, ale zase: nedostal výjezdní doložku. "Tak jsem šel k těm policajtům a ptal se, proč mi zamítli cestu. Odpověděli, že mi to neřeknou."
Samozřejmě, peníze, které zaplatil za zájezd, mezitím propadly. Jiří Runkas měl života v komunistickém Československu opravdu plné zuby.
Nápadem se inspiroval
"Tady se člověk nemohl cítit dobře, nebyla tu přece žádná svoboda, měl jsem jiné ambice. Chtěl jsem žít mezi slušnými lidmi, živit se poctivě, dostat za to zaplaceno a koupit si dobré věci. Prostě živit se jako člověk. A to tady nešlo," popisuje.
Nápad na sestrojení balonu však nebyl původně jeho. V roce 1983 uletěl podomácku zhotoveným balonem přes železnou oponu cyklistický závodník Robert Hutyra. S celou svou rodinou i závodním kolem. O úspěšném útěku se na Západě hodně mluvilo i psalo. Z vysílání zahraničního rozhlasu se o něm dozvěděl i Runkas.
Kdo JE JIŘÍ RUNKASVyučený automechanik, později se zabýval lodním modelářstvím, dostal se až do reprezentace. Když zjistil, že v komunistickém Československu nedokáže žít a nedostal povolení k cestě na Západ, sestrojil si s manželkou balon, kterým chtěli přeletět železnou oponu. Balon nafoukl a vyzkoušel, k nebi však už nevzlétl. V roce 1987 jej na anonymní udání zatkla tajná policie, která při domovní prohlídce na jeho chatě našla i části balonu. Runkas byl odsouzen, ale vyvázl jen s podmínkou. Policie mu však zabavila balon i zahraniční peníze, které měl připravené před cestou. Dnes Runkas žije v Moravských Budějovicích, živí se výrobou a opravami akustických kytar. |
"Já jsem poslouchal Hlas Ameriky pravidelně, měl jsem na rádiu fixkou udělanou červenou čárku," popisuje Runkas. Až budou u něj tajní policisté dělat později domovní prohlídku, červená čára je samozřejmě zaujme. Ale to Runkas ještě netuší.
Přemýšlí totiž o Hutyrově úspěšném letu. Říká si, že když to dokázal on, dokáže to také. Jenže kde vzít informace?
Vše je tajné
Runkas nejdříve zjistil, že o výrobě balonů neexistuje v Československu žádná literatura. "V Technické knihovně v Brně byly třeba informace o vrtulníku, ale o balonech vůbec nic. Vše záměrně stáhli," říká. Zkusil si pomoci sám. Ostatně byl zkušený modelář, vyráběl modely lodí. Tak si vyrobil model balonu vysoký přes půldruhého metru. "Šlo o to, abych věděl, jak to šít," vysvětluje.
Model později samozřejmě spálil. Jenže problém byl i s obyčejným nákupem potřebné látky. Nebude podezřelý? Co když si toho někdo všimne a začne se vyptávat? Nebo ho rovnou udá?
"Nakupoval jsem hodně látky v Brně, v Řempu, všude byla fronta. Tak jsem přemýšlel, že když mi tu látku bude prodavačka měřit, bude to trvat dlouho a všichni budou přemýšlet, na co to mám. Tak jsem řekl: Dejte mi celou roli! A bylo to," popisuje.
balonové útěky přes železnou oponuNápad překonat železnou oponu balonem se zrodil ve východním Německu, kde se dva mladí Němci pokoušeli dostat do lepší části své rozdělené země. O nich se dozvěděl slovenský cyklistický závodník Robert Hutyra, který uletěl v roce 1983 do Rakouska s celou rodinou i se závodním kolem. Jeho útěk vzbudil pozornost, celé Hutyrově rodině přál tehdejší americký prezident Ronald Reagan. O Hutyrově útěku se z rádia dozvěděl Jiří Runkas. Nezávisle na ostatních dostal nápad přeletět oponu i právník Zdeněk Bakule z Plzně. Stejně jako Jiří Runkas byl však i on zatčen ještě před odletem. |
Jenže to už měl za sebou dlouhé měsíce studia a bádání. Když si vše později rekapituloval, zjistil, že zjišťování informací bylo těžší než sama výroba.
Problémy a zase problémy
Ani obyčejné sešívání jednotlivých dílců nebylo snadné. "Látka musela být sešita zámkovým švem jako na riflích. Bylo tam celkem tři a půl kilometru švů! Musel jsem sehnat padák kvůli padákovým šňůrám," popisuje.
Problémy byly i s obyčejným košem. Ten mu vyrobil košíkář, ale Runkas jej potřeboval mít větší. A současně nemohl prozradit proč. "Řekl jsem mu, že to je na chalupu na prádlo. A košíkář se divil, že je to nějak hluboké. Tak jsem mu odpověděl, že mám dlouhé ruce, že to je v pohodě."
"Takový úlet balonem přes železnou oponu byl výjimečnou záležitostí, protože sestrojení balonu nebylo snadné. Každý musel počítat s tím, že na každém stupni toho procesu může být někdo, komu to bude divné a ohlásí to Státní bezpečnosti. Nebo to řekne na stranické schůzi, a pak se už jiní postarají o to, aby informaci věnovali náležitou pozornost," popisuje badatel Adolf Rázek.
MÝTY A REALITAŘíká se, že: Československá železná opona byla nebezpečná jen pro ty, kteří se ji pokusili překonat či se omylem dostali do její blízkosti. Tedy pro běžence nebo náhodné turisty. Skutečnost: Železná opona byla nebezpečná i pro pohraničníky. Zemřelo jich ostatně mnohem víc než uprchlíků - více než šest stovek, z toho jedna třetina sebevraždou. Už to vypovídá o poměrech, které na hranici vládly. |
Prozrazení však neunikl
Nakonec prozrazení neunikl ani Runkas. Vlastně dodnes pořádně neví, kdo jej tenkrát udal. Vracel se zrovna z Polska ze soutěže leteckých modelářů, když si na něj počkali na hranicích a odvezli do Brna. To ještě netušil, o co přesně jde.
Když zjistil, že při pečlivé domovní prohlídce na jeho chatě objevili tajní policisté součástky k balonu, bylo mu jasné, že je zle. "Přišel obhájce a řekl, že to vypadá na osm a půl roku. Tak jsem se sesul úplně," říká Runkas.
Peklo zažívala i jeho manželka. "Žena s kamarádem, který o tom věděl, byli ve vazbě na 48 hodin. Ženě řekli, že nás všechny zavřou a děti dají do děcáku. To bylo nejhorší," popisuje Runkas.
Nakonec měl přece jen trochu štěstí. Po dvou měsících ve vazbě ho pustili a vyvázl s podmínkou. Bylo to ke konci osmdesátých let a režim se už pomalu začínal měnit. Tajní policisté mu však zabavili nejen balon, ale i zahraniční peníze, které si připravil na cestu.
Ale hlavně ho připravili o sen. Sen, že přiletí do svobodného světa jako pták za pomoci vlastního důmyslu. "Utéct se zájezdem je jednoduché. Líbilo by se mi dostat se tam takto," říká.
výzva čtenářůmRedakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například: Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová) |
