Proti novele hlasovali jen sociální demokraté a komunisté, aktuálně 61 ze 118 přítomných poslanců.
ČSSD a KSČM argumentovaly tím, že na tak zásadní změnu volebního zákona není čtyři měsíce před volbami správná doba. Bonus pro vítěze je podle nich v rozporu s ústavním principem poměrného zastoupení.
Podle předsedy poslanců ČSSD Bohuslava Sobotky má zákon umožnit předvolební koalici ODS a vznikající strany Miroslava Kalouska. "Takto zásadní politická změna v této Poslanecké sněmovně prostě průchodná není," dodal Sobotka.
Zástupci ODS odpor levice k volebním změnám vysvětlovali tím, že ČSSD chce po volbách vládnout spolu s komunisty, což by jim změna volebních pravidel mohla překazit.
Podle zastánců zákona nicméně hrozí další patové rozložení sil a nemožnost sestavit akceschopnou vládu. ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem však případné minimální změny volebního zákona podle bývalé koalice odmítla i při vyjednání o předčasných volbách.
"Paroubkova sociální demokracie nechce takovou změnu, chce spoléhat na komunisty," prohlásil šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
Opozice: Vládní novela je nesmysl
Paroubek zase uváděl, že věcně se o volebních změnách nejednalo. "Pokud jsme letmo o tom hovořili, tak jsem vám řekl, že ta věc je pro sociální demokracii odbytá," uvedl. Pokud by byl bonus pro vítěze zaveden, ČSSD by se pokusila o jeho zrušení u Ústavního soudu.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach označil vládní novelu za nesmysl, různorodý kompilát a kočkomyš. "Nevalte nám tady šrouby do hlavy," řekl pravicovým poslancům.
Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík obvinil levici ze zbabělosti za to, že nechce změnit volební pravidla, která poškozují malé strany.
"Jsme typickým příkladem strany, která potřebovala pro zisk jednoho mandátu dvojnásobný počet hlasů než strany velké," připomněl úřadující šéf zelených Ondřej Liška.
Ke změně postoje levice nepomohl ani návrh Marka Bendy (ODS), podle něhož by novela mohla platit až pro příští sněmovní volby. Místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poukázala na to, že volby jsou téměř každý rok. Nejbližším nevolebním rokem podle ní bude rok 2011 a pak 2015.
Nejčastějším slovem v téměř dvouhodinové debatě byla z obou táborů "účelovost". Zástupci ČSSD i KSČM nabízeli jiné volební úpravy - Zdeněk Jičínský (ČSSD) například zvýšení počtu volebních krajů ze 14 na 18 tak, aby byly srovnatelné podle počtu obyvatel, Stanislav Grospič (KSČM) zase snížení hranice pro vstup do Sněmovny z pěti na tři procenta.
"Pokud bychom měli vytvořit nový volební zákon o volbách do parlamentu, tak bychom se měli vrátit i k tomu původnímu, to znamená k čistému poměrnému systému," uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip.
Vláda Mirka Topolánka (ODS) navrhovala takzvanou řeckou variantu volebního systému pro volby do Sněmovny, která počítá se dvěma skrutinii. - čtěte Vláda má plán, jak předejít volebnímu patu: schválila bonus pro vítěze
V prvním kole by se hlasy rozdělily na úrovni krajů metodou, která byla v Česku používána do roku 1998 a která vede k přísněji poměrnému rozdělení mandátů než současný systém. Zbytek hlasů by pak připadl celostátně vítězné straně.
