Rovníková oblast je známá svým nepředvídatelným chováním a silnými bouřemi. Můžou za to stabilní rovníkové větry - pasáty.
"Kolem rovníku se v průběhu celého roku vyskytuje tzv. intertropická zóna konvergence, v níž se setkávají pasáty obou polokoulí. Vzduch v tomto pásu díky sbíhajícímu se proudění stoupá vzhůru, vznikají mohutné vzestupné proudy. Vzhledem k vysoké teplotě vzduchu a velké vlhkosti, která je v něm obsažena, se tvoří silné bouřky," popisuje meteoroložka Alena Zárybnická z České televize.
Bouřky zde navíc mohou v extrémních případech dosáhnout vysoko nad Zemi. "Jejich horní hranice dosahuje až do horních pater troposféry, která v rovníkových oblastech leží výš než na pólu či v mírných zeměpisných šířkách - pohybuje se mezi šestnácti až osmnácti kilometry," říká meteoroložka.
Alena Zárybnická pro iDNES.cz: Na snímcích z družice Meteosat pořízených v tepelném oboru spektra je vidět teplota horní hranice oblačnosti. Čím je teplota nižší (bílá barva), tím výš oblačnost dosahuje, tedy všechny nebezpečné jevy s ní související (střih větru - turbulence, kroupy, námraza, blesky apod.) mohou být intenzivnější než u méně vertikálně vyvinutých oblaků.
Airbus letěl ve výšce necelých jedenácti kilometrů. Takový dostup, aby nabral výšku a rovníkovou bouřku přeletěl, dopravní letadla nemají.
Musel se tedy snažit "kličkovat" mezi bouřkovými jádry podle palubního "povětrnostního radaru", který ukazuje aktuální rozložení bouřkové oblačnosti. "Oblast nad oceány není pokryta klasickými meteorologickými radary," vysvětluje Zárybnická.
INFOGRAFIKA: POČASÍ, V NĚMŽ ZMIZEL AIRBUS |
Letecký publicista Martin Velek připomněl, že pokud by zásah bleskem povětrnostní radar vyřadil, letadlo mohlo letět "naslepo". - chat s Martinem Velkem čtěte zde
"V důsledku silných vzestupných a sestupných proudů dochází k velkému střihu větru a mohlo by dojít k překročení limitů, které vyplývají z konstrukce letadla, zjednodušeně řečeno, letadlo by se mohlo rozlámat. Rizikové jsou kroupy i námraza. Elektrické výboje mohou ohrozit elektroniku na palubě, popřípadě způsobit její požár," vypočetla Zárybnická, podle které jsou turbulencemi nebezpečné nejen bouřkové oblaky (cumulonimby), ale i jejich blízké okolí.
Alena Zárybnická pro iDNES.cz: Na snímcích stejné družice, které vznikají kombinací infračerveného (tepelného) oboru spektra a tzv. pásma vodních par (ve kterém je vidět vlhkost obsažená ve vzduchu), jsou dobře vidět nejen teploty horní hranice oblačnosti (její výška), ale i vlhkost, která je v oblaku obsažena. Čím je vlhkost vyšší, tím více se uvolňuje energie při kondenzaci (při přeměně vodní páry na vodu) uvnitř oblaku. Ten tím nabývá na síle a nebezpečné jevy na intenzitě.
Oceán sám o sobě byl poměrně vlídný
Pokud by ale - teoreticky - pád stroje někdo přežil, šance na hladině mohl mít poměrně vysoké. "Počasí teď nebude tak kruté, aby nemohli přežít. Vítr v této části Atlantiku v této chvíli dosahuje rychlosti do 20 uzlů (37 km v hodině, pozn. red.), vlny dvou metrů," doplnil Petr Kupka ze serveru SailingNet.cz.
Meteorologický server PassageWeather.com uvádí, že teplota moře v daném místě je mezi 24 a 26 stupni Celsia. Viditelnost je dobrá, srážky žádné. Asi nejbližší pevninou od místa posledního spojení jsou dva ostrovy - Svatého Petra a Svatého Pavla - malé ostrůvky asi 870 kilometrů severovýchodně od souostroví Fernando de Noronha.
LETADLO ZMIZELO U TROPICKÉHO RÁJEAirbus zmizel v moři pár set kilometrů od ráje UNESCO |
Pro příbuzné, čekající na pařížském letišti Charlese de Gaulla, ale žádná povzbudivá zpráva nepřišla. Brazilské letectvo navíc našlo v místě havárie trosky, o nichž se později večer potvrdilo, že skutečně patří havarovanému airbusu. - čtěte V Atlantiku našli sedačky z letadla
