KLDR hrozí Jižní Koreji vojenskou akcí. Příměří z roku 1953 už neuznává

Situace na Korejském poloostrově se dále vyostřuje. KLDR přestala uznávat dohodu o příměří z roku 1953 a hrozí Jižní Koreji vojenskou akcí. Pchjongjang tím reagoval na včerejší oznámení Soulu, že se přidá k USA a bude zastavovat lodě podezřelé z přepravy zbraní hromadného ničení.

Severní Korea pohrozila válečným konfliktem svému jižnímu sousedovi poté, co v pondělí provedla podzemní jaderný test a v posledních třech dnech zkušebně odpálila už šest raket krátkého doletu. - přečtěte si Severní Korea odpálila zkušebně další rakety krátkého doletu

Vojenskými aktivitami KLDR se cítí nejvíc ohrožena právě Jižní Korea. Představitelé obou států po skončení Korejské války v roce 1953 podepsali pouze dohodu o příměří a země jsou de facto stále ve válečném stavu.

Ani padesát let nestačilo k míru na Korejském poloostrově

Země nikdy neuzavřely mírovou smlouvu, ale pouze příměří. Státy od sebe dělí demilitarizované pásmo a vztahy byly vždy, až na výjimky, prakticky na bodu mrazu. V lednu Pchjongjang oznámil, že odvolává politické a vojenské smlouvy s jihem.

Soul v úterý reagoval na nukleární a balistické testy oznámením, že se připojí k takzvané Bezpečnostní iniciativě proti šíření jaderných zbraní, což v praxi znamená, že bude stejně jako Spojené státy stavět a kontrolovat ve Žlutém moři lodě ze severu podezřelé z převážení zbraní hromadného ničení.

Severní Korea to označila za vyhlášení války a mluvčí armády řekl, že se stát už déle necítí vázán příměřím. KLDR kromě toho nezaručuje ani bezpečnost lodí u západního pobřeží.

"Jakákoliv nepřátelská akce proti našim mírovým lodím, včetně (jejich) prohledávání a zadržení, bude považována jako neomluvitelný zásah do naší suverenity a odpovíme na něj okamžitě silným vojenským úderem," prohlásil mluvčí podle státní severokorejské agentury KCNA.

Po dnešní hrozbě Severokorejců zařinčeli zbraněmi i Rusové. Moskva bývá obvykle zdrženlivá, po pondělním testu jaderné bomby nešetřila kritikou. Dnes vyrukovala s prohlášením, že podnikla preventivní vojenská opatření. Týkat by se měla hlavně regionů na Dálném východě, které hraničí s KLDR.

"Opatření, která ale nezahrnují pohyb vojáků, jsou potřeba pro případ, že by na Korejském poloostrově vypukla nukleární válka," citovala agentura Interfax nejmenovaného člena ruských tajných služeb. Kroky mají podle něj zahrnout například posílení radiolokační kontroly či civilní obranu.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Moskva ale zároveň varovala před unáhlenými kroky proti Pchjongjangu. Zdroj z ministerstva zahraničí řekl, že současná "válka nervů" nepřeroste ve vojenský konflikt. "Situace je alarmující a napjatá. (...) odehrává se nebezpečné balancování na hraně, ale válka nervů nepřeroste v horkou válku. Nutná je zdrženlivost," zdůraznil diplomat. Varoval, že Severokorejci tradičně na tvrdou reakci reagují ještě ostřeji.

Prezident Dmitrij Medveděv v telefonickém rozhovoru se svým jihokorejským protějškem I Mjong-bakem označil jaderný test za přímé porušení rezoluce RB OSN a přislíbil spolupráci v přijetí tvrdého odsouzení Pchjongjangu v Radě bezpečnosti. Dokument však musí směřovat k obnovení šestistranných rozhovorů.

KLDR hrozí ještě větší izolace

Rusko, USA i Čína odsoudily jaderný test Severokorejců

Jaderný test už odsoudil celý svět a Rada bezpečnosti OSN připravuje novou rezoluci, která zřejmě zahrne i další sankce. Jejich účinnost je ale sporná, izolovaný komunistický stát je trestán po celé roky restriktivními opatřeními a je tak zbídačený, že spoléhá na humanitární pomoc. Vedení země to ale přesto od vojenských záměrů neodradilo.

Jongbjon znovu v provozu

V jihokorejských médiích se také objevila zpráva, že KLDR zřejmě naplnila dubnovou hrozbu a obnovila provoz v jaderném zařízení v Jongbjonu. "Existují různé známky toho, že zařízení na přepracovávání paliva obnovilo činnost," uvedl jihokorejský deník Čosun Ilbo. Nasvědčují tomu podle něj záběry z amerických špionážních družic, které odhalily páru stoupající ze zařízení.

Pchjongjang přistoupil na odstavení reaktoru v Jongbjonu v roce 2007 v rámci šestistranných rozhovorů s USA, Ruskem, Japonskem, Čínou a Jižní Koreou. Jaderný komplex začal později demontovat. Vše se zkomplikovalo letos v dubnu, kdy KLDR vypustila balistickou raketu, za což sklidila tvrdou kritiku Rady bezpečnosti OSN.

Satelitní snímek zachycující jaderné zařízení Jongbjon

Pchjongjang v reakci na rozšíření sankcí přerušil účast na rozhovorech, vykázal z nukleárního komplexu inspektory OSN a pohrozil, že obnoví činnost zařízení.

Analytici uvádějí, že jednou z motivací Kim Čong-ila může být snaha o posílení jeho mocenského postavení, aby mohl lépe zinscenovat předání moci a odvrátit pozornost od chatrné ekonomiky. Ta se od jeho převzetí moci v zemi v roce 1994 změnila v trosky. Kim Čong-il by údajně rád do prezidentské funkce dosadil svého třetího syna. Dalším motivem by mohla být jeho snaha o upoutání pozornosti amerického prezidenta Baracka Obamy.

reakce hillary clintonové

Spojené státy dodrží své závazky bránit Jižní Koreu a Japonsko, prohlásila dnes americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v reakci na hrozby severokorejského režimu vůči Soulu.

"Chci zdůraznit závazky Spojených států, které mají v úmyslu vždy bránit Jižní Koreu a Japonsko," řekla Clintonová novinářům ve Washingtonu. Zároveň varovala Pchjongjang, že ponese důsledky svých provokačních a agresivních akcí. Jaké by eventuálně mohly být, ale neřekla. Šéfka americké diplomacie ale také vyjádřila naději, že Severní Korea se vrátí k šestistranným rozhovorům o jaderném odzbrojení.

zdroj: ČTK