"Počítáme s tím, že by se odškodnění týkalo lidí, kteří byli takto postiženi v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990," řekla MF DNES Helena Müllerová z ministerstva školství. Potvrdila, že řádově by se mělo jednat o desetitisíce.
Šanci na jejich získání by měla například devětasedmdesátiletá Anna Posltová z Litomyšle. Chtěla učit děti, místo toho skončila v kriminále a pak u soustruhu. Po komunistickém převratu v únoru 1948 nedostudovala vysokou školu z politických důvodů.
"V roce 1950 jsem ukončila první ročník na pedagogické fakultě a potom mě zavřeli," vzpomíná Posltová.
V politickém monstrprocesu, který byl v Litomyšli a kde se na lavici obžalovaných sešlo více než dvacet lidí, ji nejprve odsoudili na deset let za velezradu. Až později jí trest zmírnili na dva roky za neoznámení ilegální činnosti.
"Byla jsem ve věznici a v cihelně u Hrochova Týnce, do Litomyšle jsem se nesměla vrátit," vypráví Posltová. Tomu, že dostane nějaké odškodnění za vyhazov ze studia z politických důvodů, bude věřit až ve chvíli, kdy to bude mít černé na bílém.
Odškodnění propagují "únoroví studenti"
K odškodnění vyhozených vysokoškoláků vládu dlouhodobě vyzývá Pražský akademický klub 48. Ten sdružuje studenty, kteří šli v únoru 1948 na Pražský hrad, aby podpořili prezidenta Edvarda Beneše, jenž podle nich neměl ustupovat komunistickému vůdci Klementu Gottwaldovi. Na Hrad však už nedošli.
"Policie nás zastavila v Nerudově ulici a část z nás, kteří jsme se chtěli na Hrad dostat oklikou přes Petřín, zastavili esenbáci na Hradčanském náměstí," vzpomínal ve středu na pietní akci na Malé Straně sedmaosmdesátiletý Zdeněk Boháč z Pražského akademického klubu 48. I jeho by se vládou chystané odškodnění mělo týkat.
"Pro nás je důležité, že vláda nás chce odškodnit. Ale každý den, o který se to zpozdí, hraje roli. V roce 1991 nás bylo skoro tisíc, teď je nás registrovaných okolo 250," řekl MF DNES Boháč.
Nedávno třeba umřel místopředseda Konfederace politických vězňů Mirko Šťastný, který byl odsouzen v procesu s Miladou Horákovou za velezradu a nemohl kvůli tomu dostudovat stavební inženýrství. I na jeho osudu lze ukázat, že pokud chce vláda udělat gesto vůči lidem, kteří byli postiženi před šedesáti lety, neměla by už déle čekat.
Se zpožděním, ale přeci
Vláda přitom už jednou, loni v říjnu, o odškodnění vyhozených vysokoškoláků jednala a shodla se tehdy jen na tom, že nebude předkládat zákon, který by musel schvalovat parlament.
Připravit konkrétní návrh dostali za úkol ministři Ondřej Liška a Petr Nečas. Do konce roku, jak to původně vláda chtěla, to už ministři nestihli, ale v březnu budou mít podle Liškova úřadu ministři návrh na stole.
Odboj studentů proti komunistům ve středu při pietním aktu v Praze ocenil i šéf Senátu Přemysl Sobotka.
"Drtivě za to zaplatili. Vyhazovem ze školy a mnohdy i vězením. Nesmíme dopustit, aby se opakoval byť jen zlomek z toho, co se stalo za vlády Gottwalda a Husáka," řekl Sobotka.
