Řecký systém v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích srovnatelných podle počtu obyvatel. Ve druhém se pak rozdělují neobsazené mandáty, které připadnou vítězi voleb.
"Klub se jednotně shodl, že variantu, která prošla vládou, nepovažuje za koaliční a nepodporuje ji. Je to varianta, se kterou nesouhlasíme. Je nespravedlivá. Myslíme si, že by nepřinesla žádné lepší změny z hlediska spravedlivého rozložení sil," uvedl šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:Vládní plán na změnu volebního systému |
Podotkl, že lidovečtí ministři při jednání kabinetu řecký systém nepodpořili. Vládní návrh by Sněmovna mohla projednávat na své březnové schůzi.
Poslanci KDU-ČSL se kloní k tomu, aby se mandáty nepřepočítávaly. Kdyby se přerozdělovaly, tak prý jen "v jednotkách, nikoli v desítkách", řekl Severa.
Za kompromis by klub považoval podle něj to, že by bonus pro vítěze voleb představoval jeden, dva či maximálně tři mandáty. "Zcela určitě nepodpoříme variantu, která by hovořila o osmi deseti mandátech," dodal předseda lidoveckých poslanců.
Pokud by se podle navrženého řeckého systému volilo do Sněmovny už v roce 2006, kdy nynější vládní koalice ve Sněmovně z 200 mandátů získala rovnou polovinu, měli by občanští demokraté, lidovci a zelení celkem 108 poslanců. Lidovcům by místo třinácti křesel připadlo dvanáct.
Podle premiéra Mirka Topolánka navržená varianta dává větší šanci i menším stranám (například zelení by byli získali jedenáct poslanců místo šesti).
Ke schválení volebního zákona je podle ústavy třeba, aby se na něm shodly obě parlamentní komory. Pro koalici bude zřejmě složité prosadit svou vizi hlavně ve Sněmovně, kde nemá spolehlivou většinu. Topolánek uvedl, že v dolní komoře vyvolá vládní návrh debatu. Podle premiéra je možné diskutovat o úpravách modelu, ne o systému zcela jiném.
