Škrlová ve stížnosti tvrdila, že vazba je zbytečná. "Určitě nehrozí, že by utíkala nebo se něčemu vyhýbala," uvedl tehdy její obhájce Richard Novák.
Podle Nejvyššího soudu (NS) ale trvá nebezpečí, že by se Škrlová vyhýbala trestnímu řízení. Soud to zdůvodnil jednak výší trestu, který jí hrozí, a jednak tím, že se v minulosti skrývala.
"Měnění identity nelze hodnotit jinak než jako skrývání a vyhýbání se trestnímu stíhání," citoval mluvčí NS Petr Knötig usnesení soudu.
Nové rozhodnutí NS ještě Novák nemá k dispozici a nechtěl ho blíže komentovat. Škrlová podle něj vazbu snáší špatně a je "ze všeho zklamaná". "Není v dobrém psychickém stavu," řekl.
Novák podal v různých fázích řízení už několik žádostí o propuštění Škrlové. Zatím ale neuspěl, naposledy ho odmítl v prosinci vrchní soud.
Soudci většinou návrhy odkládali s poukazem na to, že se Škrlová dříve skrývala pod falešnou identitou. V Norsku se vydávala za chlapce Adama, v Česku se snažila získat identitu třináctileté siroty Aničky.
V kuřimské kauze potrestal brněnský krajský soud celkem šest lidí. Všichni se odvolali a vrchní soud chce kauzu uzavřít pravomocným rozhodnutím do dubna.
Nejpřísnější trest pro tetu Kateřinu
Škrlová byla potrestána za to, že ve vodě topila chlapce Ondřeje, jenž byl spolu s bratrem Jakubem obětí týrání. Žena se hájila tím, že k tomu byla přinucena násilím tetou hocha a svojí přítelkyní Kateřinou Mauerovou, která to opakovaně potvrdila u brněnského soudu.
Chlapci z kuřimské kauzy byli podle obžaloby týráni od léta 2006 do května 2007 na různých místech v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Obžalovaní tam prý děti zavírali do klecí, bili, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky.
Nejpřísnější trest dostala teta chlapců Kateřina, kterou soud poslal na deset let do vězení. Jejich matka Klára Mauerová dostala devět let vězení. Hana Bašová a Jan Škrla mají za mřížemi strávit sedm let, Jan Turek se Škrlovou po pěti letech.
