"Tohle je chvíle, kdy všichni musí spolupracovat, a to transparentně. Týká se to hlavně Pákistánu," zopakovala šéfka diplomacie na tiskové konferenci v Dillí. Situace si podle ní žádá naléhavé a rozhodné řešení.
"Informoval jsem doktorku Riceovou, že teroristické útoky v Bombaji byly nade vší pochybnost provedeny lidmi, kteří přišli z Pákistánu a jejichž vůdci jsou tamtéž," prohlásil zase indický ministr Pranáb Mukherdží.
Američané stupňují diplomatickou aktivitu v regionu. Napětí mezi jadernými mocnostmi - nebo dokonce ozbrojený střet - by totiž mohlo ohrozit jejich boj s terorismem.
A tak kromě Indie poslal Washington delegaci i na druhou stranu "barikády", do Pákistánu. Tam odletěl admirál Mike Mullen, šéf Sboru náčelníků štábů. Zatlačil na vládu v Islámábádu, aby plně spolupracovala s Indií na vyšetřování atentátů. A vyzval ji, aby rozšířila pronásledování islámských ozbrojenců.
Teroristé zaútočili v Bombaji, finanční metropoli Indie, ve středu 26. listopadu. Udeřili na deseti místech, včetně hlavního nádraží, dvou luxusních hotelů Oberoi a Tádž a také židovského centra.
Drama trvalo skoro tři dny a stálo život 171 lidí. Nový oficiální údaj o počtu mrtvých zveřejnila vláda státu Maháráštra, v němž Bombaj leží. Mezi oběťmi je 26 cizinců. Podle mluvčího vlády by se číslo mohlo zvýšit už jen v případě, že by zemřel někdo ze zraněných, kterých je podle nové bilance 294.
Zardárí zpochybnil, že přeživší útočník je Pákistánec
Krveprolití v Bombaji zhoršilo už tak napjaté vztahy mezi Indií a Pákistánem. Z dosavadního vyšetřování totiž vyplynulo, že útoky byly zorganizovány právě v Pákistánu, kde prý atentátníci prošli několikaměsíčním výcvikem. Při výslechu to podle indických vyšetřovatelů řekl jediný přeživší z desítky teroristů.
Oleje do ohně včera přilil i pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí, když v rozhovoru s Larrym Kingem v televizi CNN zpochybnil indické tvrzení, že zmíněný žijící útočník je Pákistánec. "Nedostali jsme žádný hmatatelný důkaz, který by říkal, že to byl jednoznačně Pákistánec. Velmi o tom pochybuji," prohlásil.
Zopakoval, že jeho vláda nemá s krveprolitím absolutně nic společného. "Pákistán nenese v žádném případě odpovědnost," řekl Zardárí. "Ti střelci i ti, kdo to naplánovali, ať je to kdokoli, to jsou mimo jakýkoli stát stojící lidé, kteří drží jako rukojmí celý svět," dodal.
A navíc odmítl indický požadavek na vydání dvaceti lidí podezřelých z terorismu. Místo toho navrhl, že by mohli být případně souzeni v Pákistánu.
Pákistánská vláda mezitím vyzvala ke klidu a ignorovala nabídku ozbrojenců z hnutí Taliban, kteří v oblasti podél hranic s Afghánistánem válčí proti pákistánské armádě, že svůj boj přeruší a zapojí se do případné války proti dávnému nepříteli - Indii.
"Tohle je to, co by se jim líbilo: kdyby se pozornost pákistánské armády odpoutala od kmenových oblastí na severozápadě Pákistánu a obrátila se k východním oblastem hraničícím s Indií. Tváří se jako přátelé vlády," prohlásil pákistánský odborník na obranu Hasan Askarí Rizví.
Podle něj "spousta islamistických skupin říká, že skutečnou hrozbu Pákistánu představuje Indie, a ne Taliban, tak proč proti němu bojovat".
Od roku 1947, kdy se indický subkontinent rozdělil na Indii a Pákistán, spolu obě země svedly několik ozbrojených konfliktů. Hlavně kvůli Kašmíru - území, o které se Indie a Pákistán dělí a na něž si Dillí i Islámábád činí nárok. Obě země disponují jadernými zbraněmi.
