"Když večer v Bombaji cestuji vlakem, v každém voze je policista. Kriminalita je velmi nízká," popsala.
Nicméně připustila, že kontrolovat v dopravních prostředcích jednotlivé pasažéry je naprosto nemožné. "Lidé visí ze dveří a křečovitě se drží, aby se dopravili domů. Za takové situace se policisté do vlaku pomalu ani nevejdou. A pak není nic jednoduššího, než někde nechat tašku s bombou, jako se to stalo v roce 2006."
Při včerejší sérii atentátů zemřelo podle posledních zpráv 101 lidí, více než tři stovky dalších utrpěly zranění. Obyčejní lidé jsou teď podle Inky Píbilové otřeseni. "Ale zároveň množství z nich už dnes šlo do práce."
odpovědi inky píbilové najdete zde |
A co by se muselo změnit, aby se podobné násilí už neopakovalo? "Bohužel jsem v tomto směru skeptická," napsala Píbilová. "Určitě jde zlepšit práci tajných služeb, bezpečnost a tak dále," řekla.
Zároveň je podle ní větší šance na mír, pokud se změní distribuce peněz a místo do zbrojení se bude investovat do transformace politik rozvojových států. "Například do kvalitního vzdělávání, zdravotní péče či podpory pracovních příležitostí." Indové si prý hodně slibují od nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy.
Inka Píbilová žije v Bombaji rok a půl. Původně pracovala na humanitárním projektu, který pomáhal s dlouhodobým rozvojem jedné místní škole, teď se věnuje školení mladých Indů, kteří odjíždějí jako stavební dělníci na Blízký východ.
