Rada proto vládě doporučila, aby do novely zapracovala přesné vymezení povinností zdravotních pojišťoven. "Nedoporučujeme také vládě v zákoně navrhované zřízení kanceláře zdravotních pojišťoven," dodala mluvčí rady Simona Cigánková.
Podle ministerstva zdravotnictví se ale nejedná o neobvyklou situaci. Hlavní výčitkou legislativní rady vlády bylo nezohlednění evropského práva v oblasti přeshraničního poskytování zdravotní péče. To ale nic nemění na tom, že ho Česká republika již několik let při praktických rozhodnutích plně respektuje, vysvětlil mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Legislativní rada dostala k posouzení první část reformních zákonů, které jsou považovány za nejméně kontroverzní. Kromě již zmíněné novely se jedná o zákony o zdravotnických službách, specifických zdravotních službách, zákon o záchranné službě a novelu, která mění zákony související s novelou zdravotního pojištění.
Rada měla vážné připomínky také k zákonu o zdravotnické záchranné službě. Přimlouvá se například za samostatnou působnost krajů při zřizování zdravotnických záchranných služeb. Související finanční náležitosti by podle legislativců mělo stanovovat nařízení vlády a nikoli zákon.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek nyní bude o zákonech jednat s koaličními experty, příští středu by se měly dostat do vlády. Náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr je přesvědčen, že ještě v listopadu projdou vládou a půjdou do Poslanecké sněmovny. Řekl to dnes Rádiu Impuls.
Ministr původně chtěl celou reformu spustit od nového roku. V červnu se ale rozhodl sporné zákony odložit a předložit pouze první část reformy. - čtěte Julínek rozložil reformu zdravotnictví, zatím předloží jen tři zákony
Ani první tři reformní zákony ale v lednu platit nezačnou. Pokud je Sněmovna schválí, mohly by začít platit v únoru nebo březnu příštího roku. - čtěte Reforma zdravotnictví se opozdí, připustilo ministerstvo
