Tak ale dnes vypadá Sněmovna – vše závisí na tom, zda se objeví nebo neobjeví Pohanka. Nebo co zrovna přelétne paní Zubové přes nos. Na tom záleží, jak bude naloženo se stovkami miliard.
Ani drtivá porážka v krajských volbách však nemusí znamenat pád vlády trojkoalice: sociální demokraté prohráli před čtyřmi lety ještě víc a stejně vládní káru dostrkali až do řádných voleb, které málem vyhráli. Na něco podobného možná sází Topolánek.
Jeho sebevědomá obhajoba, proč je jeho kabinet nejlepší ze všech, byla sice přerušována občasným smíchem z opozičních lavic, ale když se lámal chleba, byl podpořen.
Vláda počtvrté přežila hlasování o nedůvěře |
Větším nepřítelem než sněmovní opozice je teď pro Topolánka jeho vlastní strana. V kuloárech se otevřeně hovořilo o tom, že Václav Klaus jednoznačně podpořil Pavla Béma, když vystoupil na jeho mítinku. A prý je to prezident, kdo stojí za trojicí rebelujících poslanců.
Vlastimil Tlustý se procházel sněmovními prostorami jako páv a užíval si pozornosti, která mu byla věnována. Členové vlády byli v kuloárech příjemní: politici bývají vždycky vstřícnější, když prohrávají. Neztratili však smysl pro svérázný humor.
Ministr Julínek například na otázku, jak se mu daří, odpověděl, že "výborně". A že reforma skvěle funguje, čekárny jsou prázdné, těžce nemocní mají peníze na léky a za porážku mohou hejtmani, kteří ho nechtěli nikam pouštět.
Tošenovský si zase stěžuje na ústředí. Ale byl to přece on, kdo vzal odpovědnost za severomoravskou kampaň čistě na sebe, zlobí se Julínek.
Hon na hlasy
Zákulisí bylo zajímavější. Povinná řečnická cvičení na hlavní scéně měla nízkou hodnotu. Překvapil pouze Paroubek, když se omluvil za to, že nazval voliče druhé strany stupidními. Dlouhé litanie sociálních demokratů a komunistů na adresu vlády jinak přesvědčily o jediném: za celou svou kariéru se ti lidé nenaučili mluvit.
ČSSD předvedla údernou a účinnou kampaň před volbami. Její politici však nepochopili, že sáhodlouhé, monotónní a nevtipné projevy na ČT24 uspávají. Smysl řečnění se dal pochopit jediným způsobem – někde v zákulisí či přímo v poslaneckých lavicích začíná hon na hlasy.
Opozice ráno zpomalila jednání o vládě, Sněmovnu vrátila k rozpočtu |
Tak jako vláda ráno prohnala o fous Sněmovnou rozpočet, nevzdával se pravděpodobně Jiří Paroubek naděje, že najde dost hlasů na to, aby Topolánka dorazil. Jeho skalp by mu pak pomohl vyhrát druhé kolo senátních voleb a posílit pozici. Tentokrát neuspěl. Ale co bude dál?
Topolánek a jeho ministři jsou rozhodnuti prodat svou kůži draho. Postřelené zvíře, pokud má vůli a sílu, se může stát hrobařem svých lovců. Ve Sněmovně dostal Topolánek (na své vždy nahnuté poměry) slušnou podporu. Tlustého trojka, stejně jako ukřivděné zelené Zubová a Jakubková, se zdržela hlasování. Což je sice výstraha, ale poměrně vlažná: v tomto případě je absence hlasem pro vládu.
Paroubkovi se nepodařilo získat zpátky žádného z přeběhlíků. Před druhým kolem senátních voleb si zle poničená vláda připsala maličký bod k dobru. Pokud navíc někdo poslouchal demagogické, často zbytečně zlé a protiamerické projevy komunistů a sociálních demokratů (v jejich dikci nebyl rozdíl), může se zamyslet. Nad čím? Nad tím, zda je Topolánek opravdu ta nejhorší možnost pro zemi.
