Není to poprvé, co z Kigali míří do Francie obvinění za genocidu. Ale nynější zpráva je nejpropracovanější a také nejvíc zaměřená na tehdejší vrcholné francouzské politiky, upozornila americká CNN.
Seznam viníků čítá desítky jmen. Jsou mezi nimi i tehdejší prezident Francois Mitterand, expremiér Dominique de Villepin, bývalý ministr zahraničí Alain Juppe či expremiéři Edouard Balladur a Hubert Vedrine, kteří ve francouzské politice dodnes figurují.
Rwandskou vládou pověřená komise vyšetřovatelů je viní, že vrahům poskytli podporu "politické, vojenské, diplomatické a logistické povahy". A že nechali vojáky, aby se přímo účastnili masakru.
"Francouzští vojáci byli přímo zapojeni do vraždění Tutsiů a těch Hutuů, kteří byli viněni z ukrývání Tutsiů," stojí ve zprávě. "Navíc se dopustili mnoha znásilnění, hlavně tutsijských žen."
Obžaloby možná až v budoucnu
Rwandská genocida trvala od dubna do července 1994. Milice Hutuů tehdy zmasakrovaly menšinové Tutsie a politicky umírněné Hutuy. Zemřelo minimálně osm set tisíc lidí.
Rwandský ministr spravedlnosti Tharcisse Karugarama řekl, že jeho země teď nechystá žádné obžaloby, ale zpráva by se podle něj mohla stát "základem pro možná budoucí obvinění jednotlivců nebo celého státu".
Paříž jakoukoliv odpovědnost za rwandskou genocidu odmítá. V roce 1998 to konstatoval i tamní parlamentní panel, zákonodárci nicméně uznali, že vlády v letech 1990 až 1994 poskytly rwandským extremistům diplomatickou a vojenskou podporu.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou poněkud napjaté. Rwandský prezident Paul Kagame v listopadu 2006 přerušil diplomatické styky s Paříží, když ho francouzský soud vyzval, aby se zodpovídal za smrt svého předchůdce Habyarimany v dubnu 1994. Letadlo s Habyarimanou na palubě bylo tehdy sestřeleno a odpovědnost za útok zůstává dodnes nejasná.
V posledních měsících se ale vztahy zase trochu "oteplily". Hlavně poté, co se Kagame loni v prosinci setkal v Lisabonu na summitu Evropské unie a Afriky s francouzským prezidentem Sarkozym.
