Na vytvoření kabinetu velké koalice se znesváření libanonští politici dohodli v květnu v Kataru. Mandát vlády je omezený do parlamentních voleb, jež se mají konat příští rok.
Dohodu o složení vlády potvrdily agenturám zdroje z prozápadní koalice i z Hizballáhu. Prezident Michel Sulejmán už vydal příslušný dekret - poté, co se sešel s premiérem.
Pro Libanon to znamená další krok na cestě z vleklé politické krize, která zemi sužuje od vraždy expremiéra Rafíka Harírího v únoru 2005. Atentát na Harírího spustil v malé blízkovýchodní zemi vlnu protestů, jež skončila odchodem syrských vojsk.
Úplně paralyzovaná byla libanonská politika od listopadu 2006, kdy Hizballáh, prosyrské hnutí s baštou na jihu země, odvolal své ministry. Protestoval tak proti skutečnosti, že mu vláda odmítla přiznat právo veta.
Jedním z důsledků paralýzy bylo i to, že když loni vypršel mandát Emilu Lahúdovi, země se na půl roku ocitla bez prezidenta - neměl ho totiž kdo zvolit. Povedlo se až po katarských jednáních letos v květnu. Po roce a půl se sešel parlament a Sulejmána, bývalého šéfa armády, zvolil drtivou většinou 118 ze 127 hlasů.
Katarská jednání na poslední chvíli zabránila občanské válce, jež už v Libanonu hrozila propuknout. Rozbuškou pro násilí, které bylo podle pozorovatelů nejhorší od války v letech 1975-1990, se stalo Siniurovo rozhodnutí zakázat telekomunikační společnost Hizballáhu. Šéf hnutí Hasan Nasralláh to označil za vyhlášení války. Ozbrojenci z Hizballáhu pak obsadili velkou část Bejrútu. Při střetech s vládními jednotkami zemřelo na osm desítek lidí.
. Politická krize v Libanonu• 14. února 2005 - Při bombovém atentátu v Bejrútu zemřel bývalý ministerský předseda Rafík Harírí. Jeho smrt, z níž prozápadní síly obvinily Syřany, odstartovala hnutí, jež vyvrcholilo odchodem syrských jednotek. • 11. listopadu 2006 - Pět prosyrských šíitských ministrů z hnutí Hizballáh a Amál rezignovalo. Rozhovory o rozdělení moci ve vládě zkolabovaly. • 1. prosince 2007 - Příznivci Hizballáhu, Amálu a stoupenci křesťanského vůdce Michela Aúna demonstrují před úřadem premiéra Siniury a požadují odstoupení vlády. • 2. září 2007 - Libanonská vojska získávají plnou kontrolu nad táborem Nahr al-Baríd. Předcházely tomu měsíce bojů se skupinou Fatah al-Islam, během nichž zahynulo 420 lidí, z toho 168 vojáků. • 23. listopadu 2007 - Prezident Émile Lahúd opouští po vypršení mandátu prezidentský palác. Nástupce není zvolen, výkonné moci se ujímá Siniurův kabinet. • 7. května 2008 - V Bejrútu se střetávají stoupenci vlády s ozbrojenci Hizballáhu. Zraněno je nejméně deset lidí. • 9. května 2008 - Hizballáh přejímá kontrolu nad muslimskou částí Bejrútu. •10. května 2008 - Bojovníci Hizballáhu se stahují z Bejrútu. Armáda je vnímána jako neutrální hráč, zrušila opatření vlády proti Hizballáhu. • 14. května 2008 - Libanon ruší opatření, která vedla k bojům. • 21. května - Libanonští političtí rivalové podepisují dohodu, která má ukončit osmnáctiměsíční konflikt. Smlouva uzavřená v Kataru otevírá cestu ke zvolení Michela Sulejmána prezidentem. Do úřadu nastupuje 25. května. • 28. května 2008 - Sulejmán jmenuje Siniuru předsedou vlády národní jednoty. • 11. července 2008 - Lídři stran souhlasí s podobou vlády, která dává opozici vedené Hizballáhem právo veta. |
