Už to bude rok, co soudce poslal jedenáctiletou Terezu na dětskou psychiatrii a pak na prázdniny do léčebny. Na "neutrální půdě" se měla sblížit s otcem. Terezina matka mu totiž dlouhodobě znemožňovala se s dcerou vídat.
Kdyby už tehdy platil zákon, který chystá ministerstvo spravedlnosti, měl by soudce v ruce šetrnější nástroj. Nemusel by ordinovat "léčbu" Terezce, ale spíš jejím rodičům. O Terezu se rodiče před soudy tahají prakticky od jejího narození. A spor pokračuje dodnes.
Pokud se připravovaný zákon podaří schválit, bude moci soudce Tereziným rodičům nařídit, aby svár řešili pomocí profesionálního prostředníka: mediátora.
Někdy probíhají rozvody hladce. Manželé si vyjdou vstříc, dohodnou se o bydlení, rozdělení majetku, péči o dítě i výživném. Soud jejich dohodu jen zpečetí razítkem. Jsou však i rozvody, které se mění v drama.
"Partneři před soudem perou špinavé prádlo, používají děti jako nástroj msty. Proces také natrvalo narušuje vztahy. A děti trpí. Přitom přece nejde o to, kdo je vítěz u soudu, ale o to, aby oba rodiče i nadále vídali své dítě a mohli se o něj starat," říká mediátorka Stanislava Valešková, která se na rodinné vztahy specializuje.
"Mediace je rychlejší, šetrnější a většinou i levnější řešení," dodává.
Soud by mohl mediaci nařídit
Valešková je členkou týmu, který připravuje zákon o mediaci v "netrestních věcech" na ministerstvu spravedlnosti. Už teď je sice možné služeb mediátora využít, ale málokdo o tom ví. A hlavně – takových prostředníků je zatím jen hrstka.
Zákon má stanovit jasná pravidla: jaké vzdělání musí mediátoři mít nebo za jakých okolností by mohl soud mediaci přímo nařídit. "Jedná se třeba o případy, kdy se spor potáhne dlouho a bývalí partneři budou příliš trvat na svých pozicích. Nebo o takové, kdy ten jejich rozpor bude příliš stát na rozbitých osobních vztazích. Ty totiž soudce nemůže rozřešit," vysvětluje Valešková.
Rodinným terapiím se sama věnuje už pět let. "Jsme prostředníci. Pomáháme dojednávat pravidla, vést znesvářené strany k dohodě," vypočítává Valešková. Kontaktuje ji prý většinou jen jeden z partnerů a jejím prvním úkolem je přimět ke snaze o dohodu i druhého. A prý se to většinou daří.
"Řešila jsem případ, kdy otec trval na střídavé péči o svého syna, ale ve skutečnosti na něj vůbec neměl čas. Posílal pro něj řidiče a synek trávil většinu času čekáním na tátu v kanceláři. Kluk zjevně trpěl," vypráví Valešková. Otec však trval na tom, že má právo syna mít stejně dlouho jako matka.
"Nakonec se ho podařilo přesvědčit, že nejde jen o jeho právo, ale hlavně o zájmy kluka. A tak se s matkou dohodli, že v trvalé péči ho bude mít ona, ale on syna po domluvě s ním i matkou bude moct kdykoliv vídat," říká Valešková.
Mediaci zviditelní kampaň
Právě kvůli dětem podporuje myšlenku mediace i Nadace Naše dítě. "Na příbězích, jichž jsme v nadaci svědky, vidíme, že se v mnohých sporech stávají právě děti oběťmi emocí a prostředkem boje rodičů. Často jsou i nástrojem msty," říká právnička Nadace Naše dítě Monika Šimůnková.
Věří, že mediace by v takových sporech mohla pomoci, a to zejména, když rozvrat začíná. Problém však podle Šimůnkové je, že lidé ani nevědí, co mediace je. A proto se na mediátory aktivně většinou neobracejí.
Podle informací MF DNES má proto ministerstvo spravedlnosti připravený balík peněz na kampaň, která má mediace zviditelnit. Prý se to vyplatí. Nejen kvůli dětem a času (k dohodě lze dospět během několika týdnů, soudy se přitom táhnou celá léta), ale i finančně.
Mediace má totiž uvolnit ruce soudcům a ušetřit tak peníze daňovým poplatníkům. A výhodná by měla být i pro rozvádějící se partnery, i když rozhodně není levná. Několik sezení stojí podle Stanislavy Valeškové okolo dvaceti tisíc korun. O to se podělí oba partneři. Službu advokáta, který stojí také kolem dvaceti tisíc, si platí každý zvlášť.
Kdo za mediaci zaplatí v případech, kdy ji nařídí soud, zatím není jasné. Stejně jako to, jaké vzdělání konkrétně budou muset rozvodoví mediátoři mít.
Jisté je jen to, že budou muset složit povinnou státem garantovanou zkoušku. Teprve pak se jejich jméno objeví v seznamu mediátorů na internetových stránkách ministerstva, kde si je zájemci o pomoc budou moci vyhledat. Ministerstvo chce zákon předložit vládě do konce roku.
Kdyby už tehdy platil zákon, který chystá ministerstvo spravedlnosti, měl by soudce v ruce šetrnější nástroj. Nemusel by ordinovat "léčbu" Terezce, ale spíš jejím rodičům. O Terezu se rodiče před soudy tahají prakticky od jejího narození. A spor pokračuje dodnes.
Pokud se připravovaný zákon podaří schválit, bude moci soudce Tereziným rodičům nařídit, aby svár řešili pomocí profesionálního prostředníka: mediátora.
Někdy probíhají rozvody hladce. Manželé si vyjdou vstříc, dohodnou se o bydlení, rozdělení majetku, péči o dítě i výživném. Soud jejich dohodu jen zpečetí razítkem. Jsou však i rozvody, které se mění v drama.
"Partneři před soudem perou špinavé prádlo, používají děti jako nástroj msty. Proces také natrvalo narušuje vztahy. A děti trpí. Přitom přece nejde o to, kdo je vítěz u soudu, ale o to, aby oba rodiče i nadále vídali své dítě a mohli se o něj starat," říká mediátorka Stanislava Valešková, která se na rodinné vztahy specializuje.
"Mediace je rychlejší, šetrnější a většinou i levnější řešení," dodává.
Soud by mohl mediaci nařídit
Valešková je členkou týmu, který připravuje zákon o mediaci v "netrestních věcech" na ministerstvu spravedlnosti. Už teď je sice možné služeb mediátora využít, ale málokdo o tom ví. A hlavně – takových prostředníků je zatím jen hrstka.
Zákon má stanovit jasná pravidla: jaké vzdělání musí mediátoři mít nebo za jakých okolností by mohl soud mediaci přímo nařídit. "Jedná se třeba o případy, kdy se spor potáhne dlouho a bývalí partneři budou příliš trvat na svých pozicích. Nebo o takové, kdy ten jejich rozpor bude příliš stát na rozbitých osobních vztazích. Ty totiž soudce nemůže rozřešit," vysvětluje Valešková.
Rodinným terapiím se sama věnuje už pět let. "Jsme prostředníci. Pomáháme dojednávat pravidla, vést znesvářené strany k dohodě," vypočítává Valešková. Kontaktuje ji prý většinou jen jeden z partnerů a jejím prvním úkolem je přimět ke snaze o dohodu i druhého. A prý se to většinou daří.
"Řešila jsem případ, kdy otec trval na střídavé péči o svého syna, ale ve skutečnosti na něj vůbec neměl čas. Posílal pro něj řidiče a synek trávil většinu času čekáním na tátu v kanceláři. Kluk zjevně trpěl," vypráví Valešková. Otec však trval na tom, že má právo syna mít stejně dlouho jako matka.
"Nakonec se ho podařilo přesvědčit, že nejde jen o jeho právo, ale hlavně o zájmy kluka. A tak se s matkou dohodli, že v trvalé péči ho bude mít ona, ale on syna po domluvě s ním i matkou bude moct kdykoliv vídat," říká Valešková.
Mediaci zviditelní kampaň
Právě kvůli dětem podporuje myšlenku mediace i Nadace Naše dítě. "Na příbězích, jichž jsme v nadaci svědky, vidíme, že se v mnohých sporech stávají právě děti oběťmi emocí a prostředkem boje rodičů. Často jsou i nástrojem msty," říká právnička Nadace Naše dítě Monika Šimůnková.
Věří, že mediace by v takových sporech mohla pomoci, a to zejména, když rozvrat začíná. Problém však podle Šimůnkové je, že lidé ani nevědí, co mediace je. A proto se na mediátory aktivně většinou neobracejí.
Podle informací MF DNES má proto ministerstvo spravedlnosti připravený balík peněz na kampaň, která má mediace zviditelnit. Prý se to vyplatí. Nejen kvůli dětem a času (k dohodě lze dospět během několika týdnů, soudy se přitom táhnou celá léta), ale i finančně.
Mediace má totiž uvolnit ruce soudcům a ušetřit tak peníze daňovým poplatníkům. A výhodná by měla být i pro rozvádějící se partnery, i když rozhodně není levná. Několik sezení stojí podle Stanislavy Valeškové okolo dvaceti tisíc korun. O to se podělí oba partneři. Službu advokáta, který stojí také kolem dvaceti tisíc, si platí každý zvlášť.
Kdo za mediaci zaplatí v případech, kdy ji nařídí soud, zatím není jasné. Stejně jako to, jaké vzdělání konkrétně budou muset rozvodoví mediátoři mít.
Jisté je jen to, že budou muset složit povinnou státem garantovanou zkoušku. Teprve pak se jejich jméno objeví v seznamu mediátorů na internetových stránkách ministerstva, kde si je zájemci o pomoc budou moci vyhledat. Ministerstvo chce zákon předložit vládě do konce roku.
