Začátkem příštího týdne chce vláda požádat Sněmovnu, aby zákon poslala do výborů.
Zůstává ale otázkou, zda údaje o tom, jak vláda k vyčíslení majetku dospěla, budou Tlustému a většině Sněmovny stačit.
Ministr kultury Václav Jehlička uvedl, že společně s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem doplnili důvodovou zprávu k církevnímu zákonu. "Vláda dnes předloží doplnění důvodové zprávy poslancům a oni by měli rozhodnout o tom, kterým výborům návrh zákonů přikážou k projednání," uvedl ministr kultury.
Tlustý podle něj požadoval buď výčet majetku, nebo výpočet. "My dáváme výpočet," řekl Jehlička s tím, že výčet všech položek není možný. "Jsou to tisíce a tisíce katastrálních čísel, to není možné předložit. Všechny vlády, které se tím zabývaly, od výčtové metody ustoupily. Tento zákon není výčtový, ale je zde přesný výpočet, jak jsme k tomu dospěli," dodal.
"Tyto analýzy vycházejí z odborných publikací, nejsou to žádná čísla vytažená z prstu, jsou to cenové mapy a hlášení," prohlásil Gandalovič.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) uvedl, že kabinet doplnění zákona formálně schválí na mimořádné schůzi, která se kvůli tomu uskuteční dnes odpoledne. Vláda zvažovala, že normu předloží Sněmovně už dnes, nakonec to nechá na příští týden. Premiér poukázal na zákonné lhůty, poslancům chce také dát čas, aby si dokument prostudovali.
Tlustý: Nemyslím si o tom zatím nic
Kvůli církevnímu zákonu se dnes dopoledne sešel ve sněmovních kuloárech Gandalovič s Tlustým, o situaci pak jednal ministr zemědělství i s premiérem Mirkem Topolánkem a předsedou poslanců ODS Petrem Tluchořem. "Obsah těch jednání nebudu komentovat," uvedl Gandalovič.
Tlustý zatím neřekl, jestli mu doplnění zákona stačí. "Nemyslím si o tom zatím nic," reagoval na dotazy. Jeho kolegové z vnitrostranické platformy ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel, kteří s ním o odložení zákona hlasovali, situaci vnímají rezervovaně.
Raninec a Schwippel řekli, že zatím neměli příležitost si materiál detailně prostudovat. Nicméně podle toho, co o vládním výpočtu vědí, upravený materiál nesplňuje jejich požadavky na podrobnou definici vydávaného majetku, uvedl Schwippel.
Jsou také proti tomu, aby už dnes Sněmovna o zákonu v prvním čtení hlasovala. "Řekl bych, že to nesplňuje to, co jsme od toho očekávali," soudí Schwippel. Důležitá je podle něj metodika ocenění majetku, který se má vrátit církvím, a zdůvodnění, proč se liší od metodiky v jiných restitučních zákonech.
Zatížíte budoucí generace, vyčítají opozice i Tlustý
Koaliční kabinet v úterý ve Sněmovně se svou představou o majetkovém vyrovnání s církvemi narazil. Dolní komora nejen hlasy opozice, ale i tří občanských demokratů v čele s Tlustým debatu o vládním návrhu odročila. - čtěte Vyrovnání s církvemi ve Sněmovně narazilo
Vládní politici ještě ve středu odhadovali, že přepracování normy potrvá měsíce. Přesto to ale podle nich neznamená konec nadějí na její schválení.
Současný text vládního návrhu počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun.
Opozice tvrdí, že stát chce být k církvím velkorysejší, než byl v minulosti k jiným restituentům, i podle Tlustého tím neúnosně zatíží budoucí generace. Čísla, k nimž vláda ve svém návrhu dospěla, oponenti zpochybňují. Žádají zveřejnění všech podkladů.
