Přihlížejí davy lidí, třebaže místa je málo. Prostor omezuje staveniště, kde v příštích dnech už začnou růst nové mrakodrapy. Ve špalíru stojí hasiči ve svátečních uniformách. I s newyorskou hasičskou kapelou.
Newyorčané otevírají deštníky, na Manhattanu prší. Na každém rohu stojí policista – to není slovní obrat, přesně tak teď vypadají bezpečnostní opatření.
"Lidé nežijí nikdy sami. Jsou spojeni tisíci neviditelnými nitěmi," deklamuje na začátku řečník. Pak se čtou jména, podle abecedy. "Patrick Adams, Shannon Adams..." Občas někdo ke jménu připojí: "Můj kolega" nebo "Nejlepší člověk, jakého jsem znal".
V davu stojí manažeři v oblecích i lidé v džínách. Asi osmnáctiletá dívka pláče. I ona tu někoho ztratila. Pár metrů od Ground Zero, místa katastrofy, stojí kaple svatého Pavla, nejstarší dosud používaná budova na Manhattanu.
Roku 2001 tam měli stan dobrovolníci, kteří pomáhali po útocích. Dnes je tam výstava, na které je například "oltář" polepený fotkami zemřelých – v době, kdy tam příbuzní jejich obrázky vylepovali, byli vlastně ještě "pohřešovaní".
Zvenku se pořád ozývá čtení jmen obětí. Už to trvá hodinu a půl. A to jsou teprve u "H".
Vzpomínková ceremonie se poprvé nekonala přímo na pozemku, kde se rozkládá Ground Zero, ale v blízkém parku Zuccotti. Narušení tradice způsobily stavební práce, které tam jsou už v plném proudu.
Současný newyorský starosta Michael Bloomberg krok obhajoval praktickými důvody: "Už tam není dostatek místa na setkání a za rok ho bude ještě méně. Příště se tam vejdeme, teprve až dokončíme památník. Nyní bychom se měli soustředit na to, dostavět ho včas a nepřekročit rozpočet," řekl Bloomberg, který ve svém oficiálním projevu popsal 11. září 2001 jako "den, který roztrhl historii Ameriky i srdce jejích občanů".
"Radši bych viděl nová dvojčata"
Když věže Světového obchodního centra 11. září 2001 hořely, díval se na ně Rafael Reyes přes záliv z New Jersey. Od té doby si chodí na Ground Zero každý rok zavzpomínat.
V předvečer šestého výročí útoku na dvojčata řekl na místě MF DNES: "Znal jsem asi deset lidí, kteří pod troskami zemřeli. Můj kamarád tam přišel o všechny zaměstnance."
Nebyl sám, kdo ke Ground Zero přišel. Místo obléhali Newyorčané i turisté a fotili si staveniště, které obklopuje plot. Ten je kvůli prachu obalen plátnem, a tak si v něm někteří vytrhávají dírky, aby na místo tragédie lépe viděli.
Na jámu, která zbyla po Světovém obchodním centru a která má přiléhavé jméno "Země nula", z dálky upozorňují věže jeřábu. Když se přiblížíte, máte pocit, že přicházíte na nějaké velké náměstí mezi mrakodrapy.
Nakonec se vám otevře pohled na obrovské staveniště v jámě: spleť oceli a betonu, ve které popojíždějí stavební stroje a ovšem také policejní auta. Dokonce i na jeřábech vlají americké vlajky a ta největší visí na protější budově. Zakrývá sedm pater. Na dalším praporu na plotě jsou vypsaná malým písmem jména všech obětí.
"V první chvíli jsem si tenkrát myslel, že je to nehoda, když první letadlo narazilo do věže," vzpomíná Reyes. "Až při pádu druhé věže jsem pochopil, ze udeřili teroristé," pokračuje. "Pak jsem jenom plakal. Všude vládl takový zvláštní klid."
Na tabuli nad plotem si návštěvníci mohou také prohlédnout vizualizaci Věže svobody, která vyroste na místě dvojčat. Bude dokončena v roce 2011 a dosáhne výšky 541 metrů.
Američané však měří ve stopách, což znamená, že výška bude 1776. Číslo má symbolizovat rok založení USA. Co na návrh Reyes říká? "Byl bych raději, kdyby se tam postavila nová, ještě vyšší dvojčata. Přece jenom to byl symbol."
