Slib současné vlády severočeské hnědouhelné doly dále nerozšiřovat čeká ostrá zkouška. Šéfové dolů, již mají dlouholeté přátelské vztahy se současným premiérem Mirkem Topolánkem a jeho pravou rukou Markem Dalíkem, už na své straně mají klíčového člověka – ministra průmyslu a obchodu Martina Římana.
Ten je plánu Severočeských dolů nakloněn i přesto, že libkovické území chrání vládní čára, za niž těžaři nesmějí a kterou se Topolánkův kabinet v programovém prohlášení zavázal zachovat. Do programu slib neporušení limitů prosadila Strana zelených a trvá na jeho dodržení.
"K limitům je třeba přistupovat selektivně, protože není limit jako limit," řekl MF DNES ministr Říman. Severočeské doly chtějí povolení rozšířit svůj Důl Bílina zhruba 1,5 kilometru na území zbouraných Libkovic.
"Musíme o tom jednat. Preferoval bych, kdyby k té dohodě došlo," řekl Říman s tím, že debatu o limitech je třeba nejprve otevřít na úrovni koalice. Prolomením limitů by Severočeským dolům, které plně ovládá polostátní energetický kolos ČEZ, prodloužilo těžbu až do roku 2050.
Za to, aby vláda nakonec povolila prolomit těžební limity, intenzivně lobbuje kromě Severočeských dolů i Mostecká uhelná. Obě firmy by se totiž díky tomu mohly dostat k stovkám milionů tun uhlí za desítky miliard korun.
Severočeské doly mají na zapovězeném území 120 milionů tun uhlí, což jsou téměř další dvě třetiny jejich nynějších zásob. Jejich mostečtí kolegové mají na dosah dokonce tři čtvrtě miliardy tun uhlí, jenže jim v cestě stojí dvě obce – Horní Jiřetín a Černice.
Říman zatím slyší jen na plány Severočeských dolů. Podle něho je problém limitů pro Mosteckou uhelnou právě to, že by jejich uvolnění znamenalo zbourání dvou obcí. Naopak Severočeské doly mají podle Římana za limity "zemi nikoho“.
"Není tam jediný barák, neprovozuje se tam ani zemědělská usedlost," řekl Říman. Jiného názoru jsou obce Mariánské Radčice, Lom a Braňany, jichž by se expanze dolů týkala, a hlavně vládní Strana zelených.
"Nevidím žádný prostor ani důvod k přepisování koaliční dohody ani programového prohlášení vlády," vzkázal šéf strany Martin Bursík. Severočeské doly však tlačí na to, aby vláda co nejdříve řekla, co bude dál.
"Potřebovali bychom, aby nejpozději letos na podzim začala vláda jednat, jak to bude dál. Jinak bychom museli už příští rok těžbu omezovat," říká šéf komunikace dolů a bývalý ministr dopravy za ODS Vladimír Budinský, který v dolech pracuje od konce loňského roku.
Ministerstvo životního prostředí pod Bursíkovým vedením nedávno už jednu žádost Severočeských dolů o rozšíření těžby zamítlo. Šéf zelených neslyší ani na Římanův argument, že by Severočeské doly expandovaly na území nikoho.
"Dohoda o nedotknutelnosti limitů se opírá nejenom o ochranu obcí před těžbou, ale i o záměr vlády snižovat emise skleníkových plynů, především z výroby energie z fosilních zdrojů,"řekl Bursík.
Severočeské doly už začaly jednat s okolními obcemi. První reakce jsou odmítavé, obě strany však připouštějí, že jsou na začátku. Pokračovat budou v polovině května. Nejblíže, zhruba 250 metrů, by se přiblížily lomy k Braňanům.
"Máme vyjednávací tým, který situaci s doly řeší. Naše požadavky jsou především oddálení těžby od Braňan, protihlukové valy, zelené pásy nebo protiprachová opatření," uvedl starosta Vlastimil Krupka. Strach mají také lidé z Mariánských Radčic, kde by se doly dostaly na 800 metrů a nakonec až na 500 metrů od obce.
"Takové přiblížení dolu se nám nelíbí. Chceme, aby se dodržely limity hluku a prašnosti, aby se tu dalo slušně žít a důl nikoho neohrožoval na zdraví," říká starostka Vlasta Tůmová. Obec chce počkat na vyjádření dopadů na životní prostředí EIA. Nejradikálnější je zatím občanské sdružení Kořeny, které bojuje hlavně za zachování Horního Jiřetína ohroženého sousední firmou, Mosteckou uhelnou, ale staví se i proti Severočeským dolům.
"Zásadně nesouhlasíme s prolomením limitů při rozšíření Dolu Bílina," uvedla mluvčí sdružení Hana Nováková. Podle ní by měl stát začít zásoby uhlí za limity odepisovat.
S politiky zadobře
Severočeské doly mají při prosazování vlastních těžařských plánů výhodu ve svých politických konexích. Šéf dolů Jan Demjanovič je dlouhá léta velmi dobrým známým nynějšího premiéra Mirka Topolánka a jeho poradce Marka Dalíka. Ten má zase dobré vazby na Martina Romana, šéfa firmy ČEZ, která doly vlastní. A sám Roman si kromě ODS rozumí i s politiky na opačné straně politického spektra.
Boj o limity nevzdává ani Mostecká uhelná, která má "politicky" mnohem horší renomé. Firma patří z poloviny finančníku Pavlu Tykačovi, obviněnému v kauze vytunelovaných CS fondů, druhá půlka je v rukou čtyř majitelů, z nichž nejznámější je bývalý šéf firmy Antonín Koláček. Toho zase v minulosti politici podezřívali, že firmu ovládl v divoké privatizaci za její vlastní peníze.
Mostecká pokračuje ve vyjednávání s obyvateli Horního Jiřetína a Černic, kterým nabízí nové domy na jiném místě. Podle mluvčího Radka Stavěla těžaři nyní vyhodnocují svá zjištění, za "jakých podmínek a jakou formou by obyvatelé obou obcí byli ochotni přistoupit na vyrovnání". Firma je přesvědčena, že pokud se s lidmi dohodne, nemohou jí stát vládní limity těžby v cestě. Na dané území má totiž vydané potvrzení, že jde o její dobývací prostor.
