Drážní inspektoři se společně s policisty vůbec poprvé zaměřili jen na rychlost tramvají. Vybrali úsek s několika výhybkami U Zvonu v samém centru Plzně.
Tramvaje tudy podle předpisů smějí projíždět maximálně patnáctikilometrovou rychlostí.
Policejní radar ale vyfotografoval vozy plné lidí, které přes výhybku do odbočení jely i bezmála dvojnásobnou rychlostí.
Inspektor se divil
„U šesti byla naměřena rychlost vyšší než dvacet kilometrů v hodině, u dalších čtrnácti byla do dvaceti kilometrů v hodině. Až od policie obdržíme záznamy z radaru šesti nejrychlejších tramvají včetně naměřené rychlosti a přesného času, budeme tyto případy řešit,“ řekl šéf plzeňských drážních inspektorů Milan Mašek.
Rekordman projížděl výhybkou dokonce devětadvacetikilometrovou rychlostí.
Šéf inspektorů Mašek po skončení utajované akce s krycím názvem Dora připustil, že tak tristní výsledky nečekal.
„Samotného mě to překvapilo. Předpokládal jsem, že řidiči budou předpisy dodržovat,“ dodal vrchní plzeňský inspektor.
Riziko vykolejení stoupá
Šéfa Plzeňských městských dopravních podniků Michala Krause výsledky měření viditelně zaskočily. „Vůbec mě to netěší. Vůči všem zaměstnancům, kteří porušili pravidla, bude vyvozena osobní odpovědnost.“
„Nebudou to jen pohovory, ale také finanční postihy a v krajním případě i upozornění na možnost ukončení pracovního poměru. Vždyť hlavní je bezpečnost veřejné dopravy,“ řekl Kraus.
Proč se zájem inspektorů a policistů soustředil právě na rychlost tramvají při odbočování na výhybkách? Při vyšší než povolené rychlosti podle odborníků prudce stoupá riziko vykolejení a těžké havárie.
Tragické nehody
Před dvěma roky na Karlově náměstí v Praze řidič projel při odbočování s tramvají příliš rychle výhybkou. Zadní podvozek druhé tramvaje v soupravě vykolejil a tramvaj smetla lidi čekající na ostrůvku. Dva na místě zemřeli. - více zde
Stejnou nehodu, která se sice obešla bez mrtvých, ale v nemocnici skončila zraněná matka s dvouletým dítětem, objasňoval v Plzni v srpnu 2005 soudní znalec Antonín Žalud.
„Na křižovatce u Lékařské fakulty v Plzni vykolejila druhá tramvaj ze soupravy. Byla to naprosto stejná nehoda jako v Praze. Je pravdou, že koleje nebyly v dokonalém stavu, ale pokud by tramvaj nejela rychle, k vykolejení by nedošlo,“ dodal znalec.
Vykolejený vůz nejdřív narazil do sloupu trolejového vedení, pak zůstal stát napříč tramvajovými pásy. Navíc neovladatelná tramvaj ještě porazila betonový sloupek, který odmrštila na projíždějící auto.
V jízdních řádech problém není
Proč řidiči tramvají riskují na výhybkách životy tisíců lidí, které denně vozí po Plzni? Nutí je ke spěchu jízdní řády?
Šéf dopravních podniků Michal Kraus tuhle verzi odmítá.
„Jízdní řády se nedělají ze dne na den, ty se najíždějí delší dobu. A navíc - v řadě světelných křižovatek v Plzni je už nastavená preference pro tramvaje.“
„Pokud by řidiči měli problémy jízdní řády dodržovat, přišlo by mi logické, že by ztrátu doháněli na rovných a bezpečných úsecích, a ne na výhybkách. A v neposlední řadě nám z našich měření vychází, že v řadě případů řidiči přijíždějí do zastávek a mnohdy i na konečné dříve, než jim stanovují jízdní řády.“
„Z toho logicky vychází, že jízdní řády nejsou stanovené tak, aby někoho nutily k hazardu na výhybkách,“ odmítá Kraus.
Po výsledcích úterního měření bude chtít drážní inspekce od vedení dopravního podniku, aby zajistilo nápravu.
„Sami si v budoucnu prověříme, zda se situace zlepší. Můžeme řidiče tramvají měřit kdekoli v Plzni, třeba se vrátíme na stejná místa,“ nevyloučil Milan Mašek.
Pokud by i při opakovaných měřeních inspektoři zjistili porušování rychlostních limitů plzeňskými tramvajáky, dopravní podniky by za ignoranty mohly zaplatit až pokutu tři sta tisíc korun.
