INFOGRAFIKA
Co se ve škole stalo?
Uvedl to šéf parlamentní vyšetřovací komise Alexandr Toršin, který, se zprávou o vyšetřování tragédie seznámil senátory Rady federace, horní sněmovny ruského parlamentu.
Výbuchy uvnitř školy, při nichž zřejmě zemřela většina z více než 300 obětí, způsobili podle komise sami teroristé.
"Spravedlivý trest dostihl všechny organizátory a účastníky teroristického činu v Beslanu. Nenávidění šéfové teroristického podzemí, kteří tuto akci zorganizovali, byli zlikvidováni," prohlásil Toršin.
Během osvobozovací operace bylo zabito 31 teroristů, kteří školu přepadli. - více zde
Jediný přeživší beslanský terorista Nur-paša Kulajev byl letos v květnu odsouzen na doživotí. - více zde
Výbuchy nezpůsobily bezpečnostní jednotky
Teroristického útoku se podle Toršina zúčastnil i Basajevův osobní ochránce Junus Macijev, po kterém už bylo vyhlášeno pátrání. Toršin zdůraznil, že totožnost tohoto muže "byla potvrzena doslova včera". Komise přesto nadále trvá na tom, že útočilo pouze 32 lidí. Toršin nicméně uvedl, že další dva teroristé zůstali mimo Beslan a zajišťovali spojení.
Vyšetřovací komise také došla k závěru, že výbuchy v beslanské škole způsobili teroristé, nikoliv osvobozovací bezpečnostní jednotky.
"Díky mnohým expertizám a svědectvím komise oficiálně stanovila, že důvodem výbuchů byla činnost teroristů," řekl Toršin. Tento fakt podle zprávy potvrzují i výpovědi rukojmích. Následný útok na školu nebyl koordinován, vše se prý událo spontánně.
Toršinovo vystoupení se závěry komise před ruskými senátory bylo neočekávané, ještě ve čtvrtek vůbec nebylo na programu jednání Rady federace. Dnes se má s materiálem seznámit i Státní duma, dolní parlamentní komora.
Člen vyšetřovací komise Saveljev ma jiný názor
Oficiální závěry, které zveřejnil Toršin, jsou v přímém rozporu s materiálem člena komise Jurije Saveljeva, publikovaným letos v říjnu. Podle tohoto experta na výbušniny mohlo být útočníků až osm desítek a smrtící exploze ve škole byly vyvolány střelbou zvenčí. - více zde
Svou zprávu, jež se objevila na internetu a v listu Nězavisimaja gazeta, označil Saveljev zároveň za profesionální expertizu i svůj osobní názor. S jeho vývody souhlasí i část přeživších rukojmích a také příbuzní pozůstalých, kteří obviňují ruské úřady ze snahy zakrýt skutečnou pravdu o selháních ruských bezpečnostních sil.
"Teroristický čin byl umožněn nedostatečnou kontrolou lokálního plnění požadavků ruského ministerstva vnitra," přiznal Toršin. Veřejný pořádek a bezpečnost občanů byly v Beslanu 1. září 2004 zabezpečovány "jen formálně".
Komise přiznala, že ruská rozvědka zaspala
U školy nebyl podle komise při slavnostním zahájení výuky ani jeden ozbrojený milicionář, na místě chyběla jednotka dopravní policie, která tam podle pravidel měla být přítomna.
Komise přiznala slabost ruské rozvědky zjistit cokoliv o připravované akci, podle Toršina o ní nikdo dopředu nevěděl.
"Bylo to způsobeno především slabostí agenturně-operativních pozic v těsné blízkosti vůdců ozbrojených skupin i přímých vykonavatelů jejich kriminálních úmyslů," podotkl Toršin.
Někteří z účastníků obsazení školy byli dokonce podle něj už dříve trestáni například i za terorismus, byli však propuštěni na svobodu.
Při útoku na beslanskou školu na začátku září 2004 z více než tisícovky lidí držených jako rukojmí přišlo o život 333, z toho 186 dětí. - více zde
