Říkají, že David Lubina prý neměl šťastné dětství. Matka rodinu opakovaně opouštěla.
A když byla doma, zavírala malého Davida za trest do sklepa. „O tom, jak ho zavírala do sklepa, se tu mluvilo, už když byl malý. Davida znám odmala. Není to žádná zrůda, byl to hodný kluk, i když trochu průšvihář. Dětství měl složité,“ říká kuchařka z Mateřské školy v Hostouni Ivana Zeithamlová. Lubina byl spolužákem jejího syna.
„I když se k němu matka špatně chovala, nesnášel, když o ní někdo řekl něco špatného,“ přidává se jeden ze sousedů, který nechce být jmenován.
Když byly Davidovi čtyři roky, utekla jeho matka od manžela poprvé. „Tehdy si kluka vzala s sebou. Pak se vrátila těhotná a manžel si ji znovu vzal. Pak zase zmizela. Naposledy se tu ukázala před rokem,“ říká sousedka Marie Martinovská.
Křivé slovo o Lubinovi v obci nikdo neřekne. „Byl slušný. Od té doby, co se vrátil z kriminálu, mě vždycky pozdravil,“ říká Martinovská. Agresivně se prý Lubina ve své obci nikdy nechoval.
„Pravda ale je, že ve škole míval dost potíží. Vždycky když se něco semlelo a učitelky se ptaly, kdo to provedl, děti tvrdily, že Lubina. Přitom můj syn, který byl jeho spolužákem, říkal, že David třeba ten den ani nebyl ve škole,“ upřesňuje Zeithamlová.
Lidé v obci nechápou, proč Lubina 13. září přisedl v parku na pražském Karlově náměstí k mladé ženě a zbraní v ruce si vynucoval její doprovod. Právě tehdy zastřelil Velíška, který přispěchal ženě na pomoc.
„Rozhodně neměl zapotřebí tahat nějakou holku do křoví. Byl to pěkný kluk, holky na něj letěly,“ řekla MF DNES jeho bývalá přítelkyně, jejíž jméno redakce zná, ale na její přání je nezveřejňuje. „Byli jsme spolu půl roku. Nikdy jsem z něj neměla strach, není to žádná zrůda. Nepil, v hospodě si dal nejvýš dvě malá piva,“ dodala.
Se zbraní loupil v obchodech a na poštách
Jeho oběti však s Lubinou mají úplně jinou zkušenost. Poprvé sáhl k násilí v roce 1995, tehdy mu bylo jedenadvacet. Nejdřív vyloupil s maketou zbraně v ruce několik obchodů a pak i dvě pošty, v Lidicích na Kladensku a na pražském Opatově.
Úřednice, která byla ten den za přepážkou pošty v Lidicích, strávila po přepadení několik měsíců v nemocnici. „Dlouho trvalo, než se s tím psychicky dokázala vyrovnat. Pak se vrátila do práce, jenže poštu lupiči přepadli znovu. To už se psychicky definitivně složila a dala výpověď,“ vybavuje si pracovnice místního úřadu v Lidicích.
Série loupežných přepadení Lubinovi vynesla osm a půl roku ve věznici s ostrahou. Na svobodu se dostal až loni. „Problémy s ním nebyly, ničím tu na sebe neupozornil,“ říká mluvčí věznice v Bělušicích Jiří Vávra.
Když si odseděl trest, vrátil se Lubina k otci do Hostouně. Místní obyvatele přesvědčil, že se polepšil. „Sekal latinu, chodil do práce, snažil se,“ říká jeho přítelkyně.
Lubina je evidentně mužem dvou tváří. V pražské stavební firmě Čermák a Hrachovec, kde donedávna pracoval jako pomocný dělník, s ním totiž mají jinou zkušenost.
„Byl to absentér. Dělal u nás pomocného dělníka, jenže do práce občas nepřišel. Když se tu pak na něj ptala policie, propustili jsme ho,“ podotýká ředitel firmy Vlastimil Čermák.
Právě ve dnech, kdy chyběl v práci, Lubina znovu útočil na lidi. S plynovou zbraní v ruce ohrožoval cestující v autobusech a tramvaji. Křičel, že vystřílí celé Kladno. Pak - už s pravou zbraní v ruce - dokázal, že nežertuje.
