To v případě, že Poslanecká sněmovna a Senát zamítnou kabinetu Miloše Zemana zákon o bezmála osmdesátimiliardovém úvěru na nákup čtyřiadvaceti nových stíhaček Jas-39 Gripen od britsko-švédského konsorcia BAe Systems/SAAB.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík po včerejším jednání vlády o stavu letectva věří, že úvěr Poslaneckou sněmovnou i Senátem projde, protože nákup stíhaček je nejlepším východiskem z krize protivzdušné obrany. "Její stav je na hranici únosnosti," říká Tvrdík.
Rovněž Jan Váňa z týmu vládního zmocněnce pro reformu armády míní, že poslanci a senátoři mají při rozhodování o obraně vzdušného prostoru republiky na výběr jen dvě možnosti. A upřesňuje, že pokud obě komory parlamentu nákup stíhaček odloží na pozdější dobu, odejdou z letectva desítky nejzkušenějších pilotů, ale i vlivných velitelů, které v armádě drží už jen vidina nákupu moderních letounů. Při tomto "pouštění žilou" by se podle Váni letectvo ocitlo v neřešitelné situaci.
"Vlastně by zanikly i opravárenské závody, výzkumné ústavy, ale i pilotní směr na vojenské akademii. Tyto poměrně nákladné instituce bychom si nemohli zbůhdarma držet jen proto, že si někdy později možná koupíme stíhačky," vysvětluje ministr obrany. Odklad nákupu, jak to například požaduje ODS, Tvrdík považuje za definitivní rezignaci na obranu vzdušného prostoru země. "Svým způsobem by šlo o ztrátu části naší suverenity," varuje ministr obrany.
Protože však NATO nemá vlastní stíhací letectvo, musela by se Praha s žádostí o ochranu obrátit na Německo či Polsko. Avšak Poláci na tom se stárnoucími ruskými letouny nejsou o nic lépe než Češi. Podle Tvrdíka tedy zbývají jen Němci, jimž bychom za tuto službu platili.
I v tom případě by při ohrožení země byli němečtí stíhači na českých hranicích asi za dvacet minut, dalších deset či patnáct minut by jim trval dolet k obraně strategického cíle na Moravě. Tvrdík sebekriticky přiznává, že na vyhrocených poměrech v technicky zanedbaném stíhacím letectvu se po roce 1989 nepodepsaly jen všechny pravicové vlády, ale v uplynulých letech i ČSSD.
Kabinet Tvrdíkovu zprávu o kritickém stavu vzdušných sil i o východiscích z kolapsu schválil. "Bez nákupu stíhacích letounů by v roce 2004 zaniklo letectvo a do roku 2017 by se jej nepovedlo obnovit, protože by bylo přerušeno proškolování pilotů, kteří by neměli šanci na cvičné lety," vysvětlil premiér Zeman. Připustil, že stíhačky by mohly být nahrazeny i posílením raketového vojska.
"Rozpočet na nákup raketových systémů - například typu Patriot - představuje nejméně dvaceti- až třicetimiliardové náklady, a navíc by pokryly jen třicet procent vzdušného prostoru," říká Zeman.
Před dvěma týdny vláda rozhodla, že si na nákup chce vzít úvěr téměř 77 miliard korun. Na nákup je určeno 58,5 miliardy, zbylých 18,4 miliardy tvoří úroky. Stíhačky mají státní pokladnu přijít dohromady asi na 100 miliard korun. Do této sumy se vedle letadel započítávají i náklady na výzbroj, úpravu letišť a provoz letounů.
Zprávu o stavu letectva poskytne ministr obrany v nejbližších dnech zákonodárcům.
