Kvůli slintavce se kontrolují hranice

Epidemie slintavky a kulhavky, která má na svědomí už tisíce zvířat v Británii, začíná ovlivňovat i život v Česku. Veterinární správa v sobotu opět potvrdila příkaz, aby na všech tuzemských letištích, na kterých přistávají letadla z britských ostrovů, byla dodržována přísná opatření: cestující si musejí dezinfikovat obuv a vydávat zbytky jídla ke spálení. Správa letišť bude jídlo likvidovat ve spalovně v nemocnici na Bulovce. Opatření už fungují od noci z pátku na sobotu.

Epidemie je možná už na kontinentě

JAK POSTIHLA EPIDEMIE SLINTAVKY A KULHAVKY BRITÁNII V ROCE 1967

Je to už více než třicet let, farmáři si však černý rok 1967 dobře pamatují: Británie tehdy bojovala s epidemií kulhavky a slintavky pět měsíců.

Celkem byla nemoc diagnostikována na 2364 místech, 442 000 zvířat muselo být utraceno a farmáři byli na kolenou.

Velké části venkova byly v karanténě a úřady se zoufale snažily bránit dalšímu šíření nákazy, která postupovala velmi rychle.

Vše přitom začalo nenápadně, objevením jednoho nakaženého zvířete.

Škody byly astronomické britský tisk je srovnává s cenou za katastrofální epidemii nemoci šílených krav.

Ač na člověka je nemoc přenosná velmi vzácně, z tehdejší doby se uvádí jeden potvrzený a jeden pravděpodobný případ nákazy osob.

Podrobnosti o karanténě a také o epidemii kulhavky, která postihla Británii před třiceti lety, najdete ZDE.

Na sobotní tiskové konferenci Pallová řekla, že představitelé ČSL zatím nevědí na kolik opatření přijdou, ani kdo je bude hradit.

Na pražském ruzyňském letišti jsou pro lety z Británie a Irska vyhrazeny dva gaty (vstupní prostory pro přílety). "Za likvidaci jedné tuny potravin bude ČSL nemocnici platit 20 tisíc korun," uvedl vedoucí provozní služby letiště Tomáš Rohlena. Množství likvidovaných potravin odmítl odhadnout.

Správa letišť v celním prostoru rozmístila dezinfekční rohože a nádoby na likvidované potraviny, které si turisté z Británie a Irska dovezou. V místě likvidace potravin jsou také informační tabule.

Kromě výdajů do dezinfekčních prostředků bude zřejmě po čase nutné vyměnit koberce kolem dezinfekčních rohoží, uvedla Pallová.

Veterinární správa totiž nařídila používat práškový chloramin místo tekutého.

Veterinární správa požádala minulý týden také Generální ředitelství cel o spolupráci při pohraničních veterinárních kontrolách pro ty, kteří přijíždějí přes hraniční přechody z Velké Británie.

"Tato opatření jsou přijímána ve snaze všemi dostupnými prostředky ochránit naše území před zavlečením slintavky a kulhavky," vysvětlil opatření mluvčí mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

"Toto nařízení se týká i ostatních letišť, kam přicestují turisté z Velké Británie," dodal.

Cestující musejí odevzdat veškeré jídlo z masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, a to včetně toho, které si přivezli pro vlastní potřebu.

Už i západní hranice přísně kontroluje
Celníci na silničních hraničních přechodech kontrolují, zda si turisté nevozí například syrové maso či masné tepelně neopracované výrobky.

"Tato zpřísněná opatření platí jak pro obchodní zboží, tak i pro zboží dovážené cestujícími v turistickém styku," řekla mluvčí Celního ředitelství v Plzni Jitka Blahutová.

Na území České republiky se naposledy slintavka a kulhavka objevila v JZD Tišice na Mělnicku, a to v roce 1975.
Nakazilo se jí tehdy 200 býčků. Vzápětí nato byla obec s více než šesti sty obyvateli odříznuta od okolního světa.
Tamní kronikář Petr Brodský vzpomíná: "Byly tu doslova rojnice policistů. Milicionáři a vojáci byli rozestavění po vsi, aby nikdo nevyklouzl ven."
V Tišicích nestavěly vlaky, nefungovala pošta a lidé se museli spoléhat na dodávky z okolních obcí, takže první tři dny byli nervózní, zda budou mít co jíst. Karanténa nakonec trvala patnáct dní.
"Když se mluví o nízké populaci, tak bychom potřebovali slintavku a kulhavku. V následujícím roce se totiž v obci narodilo hodně lidí," směje se kronikář.
Iva Špačková (TVD)

Česko se nemusí slintavce ubránit
Epidemie, která vypukla v Británii mezi hospodářskými zvířaty, se může přenést i do České republiky. Varovala před tím Státní veterinární správa. "Nebezpečí, že se slintavka a kulhavka rozšíří z Británie do dalších zemí Evropy včetně České republiky, je reálné," řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Tyto nemoci u člověka propuknou jen vzácně, ničivý je ale jejich hospodářský dopad. Velmi snadno se totiž šíří, přenášet ji může nejen člověk, ale i stroje.

Zvířata nejsou očkována
"Situaci navíc komplikuje fakt, že se proti těmto nemocem v zemích Evropské unie ani v České republice zvířata neočkují," dodal.

Nakažené zvíře se musí porazit a jeho ostatky spálit.

Vakcína proti slintavce a kulhavce existuje, v zemích Evropské unie se však nesmí aplikovat, protože některé členské země odmítají dávat na trh masné produkty z očkovaných zvířat.

Slintavka a kulhavka se velmi snadno přenáší, například oděvem, koly hospodářských strojů a podobně. Země, která čelí epidimii těchto nemocí proto musí výrazně v infikovaných oblastech regulovat pohyb obyvatelstva.

Nemoc se vyskytla minulý týden na jatkách v britském hrabství Essex a počet ohnisek jejího výskytu v Británii stoupá. Nizozemí raději preventivně vybilo už tisíce kusů zvířat. K těmto opatřením se připojilo i Německo.

Epidemie slintavky a kulhavky odsoudila část britského venkova k izolaci a některé farmáře ke krachu. Nebezpečná infekce také ohrožuje záměr uspořádat v Británii předčasné parlamentní volby, protože součástí opatření je i zákaz pořádání veřejných shromářdění. Volby by v Británii měly proběhnout letos na jaře.

Jak se Česko brání
Britská vláda zakázala 21. února vývoz veškerého masa, mléka a živých hospodářských zvířat. Zákaz dovozu těchto komodit z Británie do zemí EU přijala ve stejný den Evropská komise.

Česko zakázalo 22. února z Británie dovážet i přes české území přepravovat prasata, volně žijící přežvýkavce, jejich sperma, embrya, vaječné buňky a živočišné produkty z nich.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský 22. února uložil okresním veterinárním správám zkontrolovat protinákazová opatření v českých chovech. Obrátil se také s ohledem na rychlé šíření nemoci v Británii na všechny tuzemské svazy chovatelů s žádostí o pomoc při ochraně České republiky před oběma nemocemi.

Zdeněk Šefl z Technické správy budov letiště v Praze-Ruzyni doplňuje v "rukávovém" krycím můstku roztok do dezinfekčních rohoží, které byly istalovány v celním prostoru letiště. (2. března 2001)

Správa letišť umístila v celním prostoru ruzyňského letiště v Praze nádoby na likvidované potraviny, které si turisté dovezou z Británie a Severního Irska, a informační tabule. Je to součást opatření proti možnosti zavlečení kulhavky a slintavky z Velké Británie. (2. března 2001)

Dezinfekční rohože byly instalovány na pražském ruzyňském letišti, aby české veterinární orgány zabránily přenosu slintavky a kulhavky z britských ostrovů. (3. února 2001)

Dezinfekční rohože byly instalovány na pražském ruzyňském letišti, aby české veterinární orgány zabránily přenosu slintavky a kulhavky z britských ostrovů. (3. února 2001)

Dezinfekční rohože byly instalovány na pražském ruzyňském letišti, aby české veterinární orgány zabránily přenosu slintavky a kulhavky z britských ostrovů. (3. února 2001)