"V současnosti je nádraží vhodným podhoubím, které přitahuje lidi z podsvětí. Služeb pro cestující je k dispozici minimum. Chybí tam například prostorná a čistá čekárna, normální kino, lékárna nebo čisté sprchy," konstatuje Lucie Jandová, sociální pracovnice, která se svými kolegy vypracovala o nádraží analýzu.
řekážkou by mohl být postoj Českých drah, majitele nádraží, které získávají ze současných pronájmů velké peníze. O tom je přesvědčena například Jarmila Cechnerová, místostarostka Prahy 2.
"Dráhy se snaží prostor pronajímat co nejlukrativněji, i za cenu toho, že tam mají sexshop či hrací automaty, které potom na nádraží lákají rizikové skupiny. Je pochopitelné, že existence například sociálně informačního centra, které tam chceme vybudovat, tolik nevydělá. Drahám tak současná situace vyhovuje," říká Cechnerová a dodává, že možná i proto zástupci drah na schůzku nepřišli a v pracovní skupině železničáři zatím chybějí.
Pavel Tesař, tiskový mluvčí Českých drah, takové tvrzení odmítá. Neúčast vysvětluje časovou zaneprázdněností. Přesto připouští, že zisky z nynějších nájmů jsou vysoké, ale tvrdí, že dráhy chtějí současnou situaci také změnit. "Neskrýváme, že z nynějších nájmů máme hodně peněz, ale i my bychom tam rádi viděli někoho jiného," podotkl Tesař.
Kdo by to podle drah měl být? Dráhy chtějí ve výběrovém řízení nabídnout pronájem nejprestižnějších českých nádraží solventnímu investorovi. Společně s Wilsonovým nádražím by měl získat i nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních. "Nový nájemce by měl nádraží opravit, aby důstojně reprezentovalo hlavní město. Měl by tam vybudovat obchodně -kulturní centrum. Za to by měl od nás dostat výhodnou nájemní smlouvu," nastínil Tesař záměry drah.
Kdy se tak stane, však nedokázal upřesnit. Projektu prý brání desítky spletitých nájemních smluv právě se živnostníky, kteří na nádraží v současnosti podnikají.
[Vladimír Římal, šéf policejní stanice, která sídlí přímo v hale, potvrzuje, že problém vzniká právě kvůli těmto rizikovým provozovnám. "Tyto podniky jsou často svázané s kriminalitou," míní Římal.
Policie ročně na nádraží zaznamená kolem jednoho tisíce krádeží a drobných deliktů. "Za ukradené věci pak získají peníze v tamní zastavárně a většinou si za ně kupují drogy. Jsou to prostě spojité nádoby," doplňuje Římala Jan Línek, streetworker, který se na analýze o nádraží také podílel.
<CS8>Podle Římalových zkušeností se v současnosti zloději přesunuli do míst, kde chybějí bezpečnostní kamery, na nástupiště a do podchodů. "Je pravda, že v posledním roce počet kapesních krádeží na nástupištích vzrostl. Kapsáři si vytipují člověka už u pokladny, nejčastěji pokud nese třeba dvě zavazadla. Doprovází jej s davem až k vlaku, kde jej okradou," doplnil Římal.
