"Dopravní infrastruktura" a "dopravní obslužnost" patří mezi klíčová slova snad všech volebních programů. Bez silnic nezískáme ani investory, ani pracovní příležitosti, opakují adepti krajských zastupitelstev. Co by zmohli, kdyby ve volbách uspěli? Položí se díky nim kilometry nového asfaltu?
Napřesrok určitě ne. Kraje sice začnou fungovat 1. ledna, ale budou mít relativně hubený rozpočet, přidělený "z Prahy". V porovnání s tím, co budou potřebovat později, je to asi stejné, jako když člověk dostal vkladní knížku a na ní tisíc korun "do začátku".
Na jeden kraj vychází v průměru 92 milionů korun ze státního rozpočtu. Za takové peníze se dá postavit asi tak 500 metrů dálnice.
V roce 2002 se už kraje mají rozjet naostro, s vlastním majetkem (ten dostanou během roku 2001) a se skutečně vlastními rozpočty a příjmy z daní. Kolik však budou mít peněz, netuší. Zákon, který rozhodne, co z daní připadne krajům, bude parlament schvalovat až napřesrok. Pak se také ukáže, jestli budou kraje vypisovat zvláštní daňové přirážky.
Zákon o financování krajů je pro regionální politiky rozhodující: čím více peněz budou kraje mít, tím spíše mohou vykázat úspěch a splnit volební sliby. Hodně budoucích zastupitelů se už teď chystá, že kvůli penězům pro kraje předloží vlastní návrh zákona. Bude to možná první případ, kdy krajské parlamenty této významné pravomoci využijí.
Že dojde na boj o peníze, naznačují kandidáti v Ústeckém kraji. Chtějí, aby stát nahradil škody způsobené důlní činností. "Desetiletí stát z našeho regionu jen čerpal a nic nevracel. Ta nerovnováha už musí skončit," řekl ČTK lídr ODS Jiří Šulc.
O speciálních daních přemýšlejí kandidáti už teď, právě třeba kvůli silnicím. Politici obvykle před volbami neříkají "zvýšíme daně", ale jsou i výjimky: nestraníci pro Moravu navrhují zvláštní krajskou daň, ze které by se platily opravy silnic druhé a třetí třídy.
ODS na to jde jinak - chce, aby se silnice a dálnice mohly budovat za peníze soukromých firem. "Zvažujeme zákon o koncesním obstarání, který by umožnil stavět dálnici D 47 soukromým kapitálem," řekl předseda ODS na Ostravsku Martin Říman.
Do územních plánů si kraje mohou projektovat třeba i další silnice, ale jen ze svého rozpočtu je budou stavět těžko. Dálnice jistě ne - ty podle zákona zůstávají pořád státní, stejně jako silnice první třídy, které však stát může krajům předat. Kraje budou spravovat silnice druhé a třetí třídy, o které se zatím starají okresy.
Bude to, vedle starosti o školy, jedna z hlavní pravomocí krajů. Ale i velká zátěž pro jejich rozpočty. Třeba Liberecký kraj, kde je asi 1500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, by na jejich opravy potřeboval zhruba jednu miliardu korun.
Jihlavská ODS například chce, aby se některé důležité silnice přeřadily z kategorie druhé třídy do první, a staral se o ně stát.
"Kraje netuší, že zdědí rozbité silnice s vnitřním dluhem v řádu stovek miliard korun," řekl ZN zemským novinám místopředseda odborového svazu pracovníků v dopravě a silničním hospodářství Josef Novotný.
