Před budovou Úřadu pro cizince se rozhoduje, zda podpořit či nikoli žádost jednotlivých rodin o udělení politického azylu, případně o dalším postoupení žádostí o trvalý pobyt.
Demonstranti chtěli upozornit na problémy romských uprchlíků
Podle organizátorů bylo cílem akce upozornit belgické úřady na zoufalou situaci romských uprchlíků, kterým neustále hrozí násilné vyhoštění.
"Požadujeme, aby Belgie uznala Romy jako evropský národ bez vlasti a na tomto základě jim umožnila pobyt," řekl ČTK předseda nové organizace, belgický Vlám Wolf Bruggen. "Pro tuto bohatou zemi by neměl být problém poskytnout útočiště 20 tisícům lidí. Místo toho jsou vyháněni do zemí, kde jejich práva nejsou zaručena," prohlásil Bruggen.
Bruggen si myslí, že belgické orgány už nebudou Romy vyhošťovat hromadně a odděleně, jako když loni odvezly celé letadlo slovenských Romů. "Děje se to společně s jinými utečenci, po kapkách - každý týden 20 lidí." Zvláštní postavení by podle něj umožnilo Romům zůstat. "Stačilo by uznat, že to je významný evropský národ, který nemá vlast."
Čeští a slovenští účastníci protestu chtějí v Belgii zůstat
Čeští a slovenští účastníci pochodu vesměs odmítali říci svá jména, protože jsou v zemi ilegálně. Svěřovali se, že se jim v Belgii líbí a udělají vše pro to, aby tam mohli zůstat. Domů nechtějí za žádnou cenu. "Utlačují nás tam. Nemáme žádná práva. Tady nás nechávají na pokoji," řekl mladík z cikánské osady u Košic, který se představil jen jako Fero.
Podle Bruggena se demonstrace, první svého druhu v belgickém hlavním městě, nad očekávání povedla, proběhla v klidu a disciplinovaně. "Sešlo se tu tisíc lidí a to je úspěch. Zkuste dát dohromady tolik Romů, navíc z několika zemí. Je to nadlidská práce," dodal.
