| "ČSSD nadále trvá na tom, že před případným uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu musí proběhnout referendum." |
| Předseda ČSSD, nyní premiér, Miloš Zeman v roce 1998 |
Vládní mluvčí Libor Rouček uvedl, že ministři souhlasili s tím, že obyvatelé jakéhokoli státu mají právo v referendu rozhodovat o závažných věcech. "V případě temelínské elektrárny, která je již připravena ke spuštění, je však pro ně obtížné referendum akceptovat," uvedl Rouček.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský odůvodnění shrnul do čtyř bodů:
1) referendum by stálo půl miliardy korun
2) není jasné, kdo by zaplatil ztráty, kdyby voliči v referendu rozhodli Temelín nespustit
3) referendum by se mohlo uskutečnit až v dubnu 2001 - a do té doby by stavba stála
4) ústava předpokládá obecný zákon o referendu, nikoli konkrétní k jedné akci
Vypsání referenda požadovali především aktivisté z Referenda 2000, kteří do sněmovny předali archy s 114.667 podpisy lidí žádajících pro referendum. Mezi iniciátory akce je i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková, bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík nebo šéf Hnutí Duha Jan Beránek.
Ten považuje rozhodnutí vlády za prohru sociální demokracie. "Je to skandální! Vláda poprvé dostane takovýto podnět od občanů a zachová se takto. Přitom ČSSD opakovaně slibovala, že referendum vypíše. Je to naprostá prohra sociální demokracie, která slibovala jinou politickou kulturu," prohlásil Jan Beránek.
Zákon o referendu připravila skupina poslanců v čele s Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL). "Jsem překvapen vzhledem k rozhodnutím, která ČSSD činila. Vláda nesplnila svůj slib. Mohla aspoň nechat rozhodnutí na sněmovně," řekl Ambrozek po rozhodnutí vlády.
Na pořad jednání sněmovny se návrh dostane nejdříve v září a všemi stupni schvalování prakticky nemá šanci projít do konce roku. V té době už však Temelín má dávno běžet naostro. "Budeme jednat se všemi poslaneckými kluby, aby se návrh dostal do druhého čtení," dodal Ambrozek. Připustil však že vláda svým rozhodnutím dala signál poslancům ČSSD, aby se k návrhu postavili negativně.
Ambrozek nepokládá návrh zákona za zbytečný a nevylučuje, že by se mohl změnit na obecný zákon o lidovém hlasování. "Je to jeden z prvků Ústavy, který není naplněný. Každý pokus má smysl zvlášť když jde o iniciativu zdola," dodal jeden z autorů návrhu zákona.
Libor Ambrozek si představoval, že referendum by mohlo být vyhlášeno do dubna příštího roku. Do té doby by podle něj měla vláda spuštění elektrárny odložit.
Pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zapečetili reaktor prvního bloku jaderné elektrárny Temelín, do něhož bylo 14. července zaveženo palivo. "Na reaktoru jsou umístěny dvě pečeti, které jsou dalším svědectvím o tom, že s jaderným palivem, které se nachází v reaktoru, provozovatel nemůže manipulovat bez souhlasu SÚJB a MAAE," uvedl vedoucí oddělení záruk SÚJB Vladimír Císař.
