Kužvart reagoval na zprávu expertního týmu, jenž zkoumá okolnosti výstavby Temelína a který došel ke zlomovému závěru, že energii z této elektrárny nebudeme během deseti až patnácti let vůbec potřebovat. Kužvart dodal, že analýza ekonomických aspektů dostavby Temelína je natolik kvalitní a kvalifikovaná, že ho možná s návrhem elektránu nedostavět předběhnou kolegové z vlády.
Ministr Grégr naopak prosazuje svou vizi, že české národní hospodářství bude sílit, hrubý domácí produkt bude narůstat stejně jako průmyslová výroba, snižovat se bude nezaměstnanost. "Jde o základní principy vstupu České republiky do Evropského společenství," řekl. Připomněl, že růst HDP je spojován s růstem spotřeby elektřiny. "Proto budu celou svou vahou obhajovat spuštění Temelína," zdůraznil Grégr.
Kužvart je proti
Proti Grégrově pojetí budoucnosti českého hospodářství stojí Kužvartova slova o zavádění méně náročných technologií a úsporách. "Hospodářství musíme nasměrovat k efektivitě, buď budeme zaměřeni na těžký průmysl a vysokou spotřebu energie, nebo budeme v Evropské unii schopni konkurence," řekl Kužvart novinářům. Doplnil, že o nasměrování českého hospodářství rozhodne tento a příští rok.
Zpráva expertní komise
Komise složená z odborníků a zástupců jednotlivých resortů zatím nedala jednoznačné doporučení, zda stavět, či nestavět. Dostavbu nepovažuje za nemožnou. "Dostavba může stále ještě přinést větší ekonomické výnosy než zastavení stavby, ale je spojena se značnými riziky budoucího vývoje," uvádí se ve zprávě.
"Na jadernou elektrárnu Temelín je třeba pohlížet pouze jako na podnikatelský záměr, a nikoli na stavbu vyvolanou naléhavou potřebou elektrické energie v zemi," píše se ve zprávě.
Experti se shodli, že je ekonomicky neopodstatněné stavět náhradní zdroj o patnáct let dříve, než vznikne potřeba další vyrobené energie. Do té doby jsou schopny náš trh levněji zásobovat odsířené uhelné elektrárny.
Elektrárenská společnost ČEZ této zprávě, která zatím není oficiální, oponuje. "Předpokládáme, že výkon Temelína může Česká republika při nastartování ekonomiky k růstu plně využít již v letech 2001 až 2004, při problémech ekonomiky pak až v roce 2005," prohlásil mluvčí ČEZ Milan Káňa.
Dobré řešení neexistuje, míní Kužvart
Podle Kužvarta neexistuje v současnosti pro Temelín dobré, ekonomicky výhodné řešení. "Musíme vybírat ze špatných řešení, protože rozhodujeme až nyní," uvedl Kužvart s tím, že je nutné definovat, jakými způsoby mohou být peníze vložené do stavby zhodnoceny.
Představa, že dnes již proinvestovaných 70 miliard korun se bude státu nějakým způsobem vracet, je podle Kužvarta "velmi předčasná". Již nyní je na trhu elektřiny nadbytek, citoval Kužvart slova svého oponenta, ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra s tím, že uplatnění další elektřiny na trhu je diskutabilní.
Ekologové, kteří proti Temelínu už léta protestují, jsou informacemi ze zprávy zjevně potěšeni. "Zpráva nezávislého týmu je pro temelínský projekt zničující," prohlásil Jan Beránek z Hnutí Duha. "Potvrzuje, že ČEZ léta všechny vlády, Zemanův kabinet nevyjímaje, mystifikoval tvrzením, že bude rozhodně lepší Temelín dostavět," dodal.
|
Komise expertů o jaderné elektrárně Temelín |
| Prodloužení výstavby o rok by znamenalo zvýšení nákladů o cca 2,8 miliardy korun. |
| Tržby z nevyrobené produkce elektřiny při nedodržení plánovaných termínů spuštění a komerčního provozu JE Temelín nelze v nejližších letech považovat za ekonomickou ztrátu. Důvodem je to, že JE Temelín není samostatný právní subjekt, je součástí ČEZ a.s., která levněji než v JE Temelín vyrobí poptávanou elektřinu v jiných v současné době provozovaných elektrárnách. |
| Spotřeba elektřiny v České republice v současnosti stagnuje a vzhledem k vysoké energetické náročnosti tvorby HDP bude její růst pravděpodobně pomalejší než růst HDP, neboť bude docházet k žádoucímu snižování energetické náročnosti české ekonomiky. Na poptávku bude restriktivně působit liberalizace cen elektřiny (zvláště na spotřebu v přímotopech), zatímco růstově vyrovnávání dosud poddimenzované běžné potřeby. |
| Podle pokrytí trhu elektrického výkonu lze konstatovat, že v současné době je trh pro základní a vynucený výkon již takřka naplněn. |
| V následujících letech (a nelze vyloučit, že tento stav bude trvat až do doby dožití odsířených uhelných elektráren po roce 2010) nehrozí energetické soustavě České republiky žádné vážné problémy v důsledku nedostatku instalovaného výkonu. Proto nemusí být v nejbližším období výkon JE Temelín nahrazen jinými novými zdroji. |
| Za situace přebytku výkonu se jeví dostavba JE Temelín riziková. Modelové propočty ukazují, že pokud se tento stav nezmění během několika let, dostavba JE Temelín se postupně stane nevýnosnou a před koncem příštího desetiletí by v tomto případě přešla ve výrazně ztrátovou investici. |
|
Složení komise
Evelyne Bertelová (OECD)
Jan Doležal (BDO CS, s.r.o.)
Vladimír Grubjár (Slovensko)
Manfred Heindler (Rakousko)
Tadeáš Kokotek (ministerstvo práce a sociálních věcí)
Jaroslav Maroušek (Seven)
Jerzy Niewodniczanski (Polsko)
Michael Seiler (Německo)
Josef Seják (Český energetický úřad)
Petr Skácel (Cameron McKenna)
Dalibor Stráský (ministerstvo životního prostředí)
František Šuranský (ministerstvo průmyslu a obchodu)
Jan Vondra (ministerstvo financí)
Petr Zuna (ČVUT)
Stálí experti a konzultanti
Ivan Beneš (CityPlan)
Josef Heiziger (Rakousko)
Přemysl Klíma (Slovensko)
Martin Kloz (ministerstvo životního prostředí)
Josef Růžička (ministerstvo průmyslu a obchodu)
Jiří Suk (Investiční a Poštovní banka)
 Titulní strana zprávy expertního týmu pro posouzení výstavby jaderné elektrárny v Temelínu |
