Podle staronového rektora školy Petra Sáhy, který stojí za celým projektem, jde o výsledek kvalitní úrovně výuky na univerzitě. Díky tomu škola získala největší dotaci od Evropské unie ve své historii.
"Výzkum v oblasti polymerů tady dosahuje v celosvětovém měřítku dlouhodobě vysoké úrovně," podotkl Sáha.
Centrum polymerních materiálůZačne se stavět mezi křižovatkou Antonínova a třídou Tomáše Bati ve Zlíně počátkem příštího roku. Hotovo má být v roce 2013. Celkově vyjde centrum na 896 milionů korun, které univerzitě zaplatí Evropská unie. |
Podobné centrum jinde nemají
Nový výzkumný komplex má garantovat světové parametry pro výzkum a vývoj. Hlavními klienty bude čtyřicet vybraných výrobních podniků ze Zlínského kraje i ze zahraničí. S těmi škola spolupracuje už teď.
"Patří mezi ně například společnost Vitar, NWT nebo Chiromed group," upřesnil Jan Malý z tiskového odboru univerzity.
Na výzkumu se bude podílet více než 120 pracovníků rozdělených do sedmi týmů. "Bude pro ně důležitá znalost angličtiny, výzkumné týmy totiž budou mít mezinárodní složení. Totéž se týká i studentů doktorských programů," upozornil Sáha.
Podobné výzkumné centrum, jako má vzniknout ve Zlíně, zatím v České republice neexistuje. Využívat by ho měli studenti čtyř fakult školy, nové obory by kvůli tomu ale vzniknout neměly.
"Od nás ho využijí pouze studenti průmyslového designu," informovala děkanka Fakulty multimediálních komunikací Jana Janíková. "Kdyby ho ale v budoucnu mohli využít i studenti výtvarných oborů, propojila by se tak kreativita s vědou," doplnila Janíková.
Přístroje vyjdou na 200 milionů
V prostoru mezi třídou Tomáše Bati a křižovatkou Antonínova má začít komplex vznikat už počátkem příštího roku. První výzkumné týmy by se tam mohly podívat už o dva roky později.
"Do roku 2015 bude vybavován potřebnými přístroji v celkové hodnotě kolem dvou set milionů korun," upřesnil Malý.
Univerzita tak chce navázat na velké úspěchy, kterých už v oblasti vývoje dosáhla. Zajímavé jsou hlavně novinky v oblasti medicíny. Zlínští vědci například vyvinuli medicínské gely pro krytí ran nebo hadičky a cévky.
Před dvěma lety také získala univerzita patent na výrobu nanočástic k léčbě rakoviny, který vylepšil jednu z moderních metod.
"Její podstatou je to, že se zhoubný nádor zahřeje na teplotu čtyřicet dva až čtyřicet pět stupňů Celsia, čímž dojde k jeho odumření," vysvětloval tehdy Petr Sáha.
Zahřívání zvnějšku však není pro pacienty vhodné, takže zlínští vědci přišli s jiným řešením. Tím jsou nanočástice, které se dostanou přímo do nádoru a zahřejí jej zevnitř.
