Svůj nápad představil již v roce 2005, v pochmurné době pandemie však zní o dost působivějším tónem. I když například server Literay Hub ho ocenil právě v aktuálním kontextu. „Obohaťte svou pandemickou estetiku,“ vyzval své čtenáře jeho redaktor Jonny Diamond, který se svěřil s tím, že čím víc o myšlence, na níž je koncept postavený, přemýšlí, tím „milejší“ se mu zdá.
Sám Warren však uznává, že to „není nápad pro každého“. Přece jen, společnost je nerada upomínána na nevyhnutelnost odchodu ze života. Bývá spíš zdrojem traumatu než plánování a očekávání. Přesto se rozhodl perspektivu vtisknout do užitné věci, kterou máme v domácnosti pořád na očích. „Myslím, že jsem ke smrti přistoupil, jako by to byl při řešení designu prostě jen jeden z faktorů. A to mi dalo šanci alternativního přístupu,“ uvedl pro Xman.cz William Warren.
Důvody, pro které se o to snažil, byly hned dva. První jsou ekologické ohledy. To proto jej napadlo, že by lidem mohla věc, kterou využívají během života, posloužit i při odchodu z něj. „Jsem zapřisáhlý ekologický tvůrce. Design vyučuji a myslím, že by bylo nezodpovědné, kdybych ekologicky neuvažoval,“ vysvětlil v e-mailu.
K nápadu jej však inspiroval i další velmi praktický aspekt. Fakt, že rakve bývají velmi drahou věcí, zároveň však též velmi nekvalitním šuntem. „Pohled na aktuální trh mě rozhořčuje. Vypadá to, že když je ve vzduchu smrt, prodávající se nezdráhají říci si o cokoli,“ napsal.
William WarrenVyučuje na Londýnské metropolitní univerzitě, Kingstonské univerzitě a dalších vysokých školách. Jako konzultant pro design nábytku spolupracuje s výrobci, distributory i prodejci. |
Pro server Bored Panda uvedl: „Pokud nepřemýšlíte dopředu, budete pohřbeni v bedně z lepenky, která jen vypadá jako dřevo, s plastovými rukojeťmi, které připomínají mosaz. Vaše zarmoucená rodina za odpad zaplatí desetkrát víc, než za co stojí, protože s pohřebním ústavem se nikdo nepře.“ A je si jistý: „Lepší je mít něco, co jste si vlastně sám udělal, něco solidního, něco, co vás provázelo životem a co na sobě nese jizvy a stopy, jimiž to doloží.“
Na knihovnici tím Trumpův fanoušek dojem neudělal
Reakce jsou však na jeho produkt smíšené. Nezastírá to. „Původně jsem nápad nabídl jedné japonské firmě, ale bez váhání odmítla. Tamní společnost se od smrti odtahuje možná ještě více než naše,“ přiznal pro Xman.cz.
Není to produkt pro každého, své příznivce a příznivkyně si však nachází. „Většina z nich to považuje za velmi praktickou věc. A některým se líbí pro jejich smysl pro černý humor,“ líčí.
A přidává historku o jednom speciálním fanouškovi jeho skříně – rakve ze Spojených států. „Chlapík z Kalifornie, bývalý tatér, stoprocentní stoupenec Trumpa,“ popisuje a dodává, že pán chtěl netradičním kusem nábytku udělat dojem na zaměstnankyni místní knihovny. „Nedopadlo to,“ prozradil Warren. S Kaliforňanem se však po internetu spřátelil, ač jsou tak odlišní. „A je to báječné sdílet své životy, které jsou tak jiné,“ dodává.
Plány na skříň již nějaký čas nabízí na internetu zdarma. Stáhly si je prý tisíce lidí, ne všichni si přirozeně nábytek postavili, ale ti, kteří to udělali, podle jeho mínění své spojení s objektem posílili. Myslí si Warren, že nezůstane jen u využití jako nábytku? „Myslím, že když si dávají tu práci to sestavit, nechají se v tom i pohřbít,“ míní.
