A byla opravdu rozsáhlá, její autoři Chris Fergusson ze Stetson University a Richard Hartley z The University of Texas při ní prozkoumali více než padesátku studií, které vznikly během celých čtyřiceti let.
Nina Hartley: tak trochu jiná pornoherečka, feministka, edukátorka |
Jejich zájem měl přitom velmi opodstatněné a přesvědčivé důvody. „Během posledních let mnohé americké státy prohlásily, že pornografie představuje veřejnou zdravotní krizi,“ cituje Fergusona server Florida Trend. „Zajímalo nás proto, zda ona tvrzení podpírají důkazy, přinejmenším ve vztahu k sexuální agresi, nebo zda politici zaměňují morální postoje za vědu.“ Právě proto se do zkoumání vztahu porna a sexuálního násilí pustili.
Je čas hypotézu zavrhnout
K dispozici přitom měli tři typy studií. Korelační studie poskytovaly analýzu konzumace sexuálně explicitních materiálů respondenty – a jejich sexuálních projevů, postojů a chování. Experimentální studie vystavovala muže násilné pornografii, nenásilnému pornu a neutrálním médiím, aby poté poměřovala jejich postoje k ženám nebo k sexuálně agresivnímu jednání. A došlo i na laboratorní testování. Třetí typ studií, populační, pak zkoumal vztah mezi dostupností pornografie ve společnosti a mírou sexuálního násilí.
Závěr všeho analyzování byl přitom jednoznačný. „Naše důkazy naznačují, že politici by se měli zaměřit na jiné příčiny vedoucí k sexuální agresi. Naše zjištění demonstrují, že všechna ta tvrzení o pornografii jsou poháněny spíše metodologickými chybami než pečlivou vědou,“ uvádí tisková zpráva o studii, která vyšla v magazínu Trauma, Violence & Abuse.
Jinými slovy, konzumace porna k sexuálnímu násilí nevede. „Přišel čas hypotézu, podle níž pornografie přispívá nárůstu sexuálně útočného jednání, odhodit,“ tvrdí oba autoři.
A zmiňují například data o počtu znásilnění ve Spojených státech a údaje o konzumaci pornografie. O čem porovnání vypovídá? O tom, že kauzální vztah musíme vyloučit. Že rostoucí dostupnost porna nezpůsobuje vyšší výskyt znásilnění. „Šlo by dokonce tvrdit, že dostupný výzkum a subjektivní a oficiální statistiky mohou poskytovat důkaz pro opačný efekt – a konstatovat, že se rostoucí dostupnost pornografie zdá být spojena s poklesem míry znásilnění,“ uvádějí.
Důkazy jsou i z české studie
Ostatně, nejsou sami. „Všude, kde se vědecky zkoumalo, se shledalo, že jak se zvyšuje dostupnost pornografie, sexuální zločiny buď klesají, nebo nerostou,“ tvrdí ve své práci Milton Diamond z University of Hawaii. I jeho letitý výzkum je přitom obsáhlý. Svými studiemi pokryl Diamond mnohé země, zkoumal data o dostupnosti porna a míře znásilnění za celá desetiletí pro Japonsko, Čínu, Hongkong, Chorvatsko a Finsko. Závěry byly konzistentní. V oblastech, kde byla pornografie volně přístupná, vykazovaly statistiky o znásilnění nižší čísla než tam, kde bylo porno zakázané.
Jeden z důkazů přitom nalezl Diamond i v Česku, kde pracoval na studii o pornografii a sexuálních trestných činech s Evou Jozifkovou a Petrem Weissem. Naše země byla pro sledování víc než vhodná, pornografie se tu totiž objevila po roce 1989 vlastně téměř přes noc. Co to udělalo s tragickou statistikou počtů znásilnění? Míra tohoto trestného činu do roku 2007 vytrvale klesala, dodejme, že vlastně od poloviny sedmdesátých let minulého století.
Magazín Vox poté shrnuje, že průzkum mezi konzumenty porna v Austrálii Alana McKeeho neseznal žádnou spojitost mezi frekvencí užívání porna a postoji k ženám. Podobně nezjistil žádný vztah mezi četností konzumace pornografie a postoji k feminismu nebo znásilnění ani výzkum Kimberley A. Daviseové. Paul Wright a Michelle Funková sice shledali, že konzumace se pornografie pojí s opozicí vůči afirmativní akci na podporu žen, ovšem naopak Wright spolu s Robertem Tokunagou a Soyoungem Bae došli k závěru, že lidé, kteří častěji sledují porno, více podporují práva gayů.
O dvou studiích, podle nichž jsou konzumenti pornografie méně sexističtí a mají otevřenější postoje, jsme informovali i na Xman.cz, tady a tady.
