Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

  0:01
Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další významný objev, hrobku vysokého hodnostáře a králova důvěrníka Kairese, který žil před 4,5 tisíci lety. Tento muž směl být s králem už u snídaně. Nález odpovídá na otázky, které si experti kladou už dlouho.
Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. | foto: Archiv Miroslava Bárty

„V archeologii nikdy nevíte, na co přesně můžete narazit, takže překvapení nejsou nikdy vyloučena. Z hodiny na hodinu může být všechno podstatně jinak právě díky jednomu nálezu, který spustí lavinu nových teorií, nebo naopak ty stávající maže ze světa, protože je jednoznačně vyvrací,“ říká egyptolog a archeolog a také ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Rozstřel s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou (26. 6....

Ve zprávě o objevu jste uvedli, že Kaires byl „jediným přítelem krále“. Jak jste na to přišli?
To, že byl jediným přítelem krále, je pravda, ale jde o přímé čtení titulu, který takto zní a který označoval královy důvěrníky. On nebyl jediným: tento formální titul mohlo ve stejné době nosit pouze několik lidí a byli to lidé, kteří skutečně mohli mít každodenní kontakt s vládcem. V případě Kairese to ani není přehánění. Byl totiž mimo jiné také správcem královského paláce a strážcem tajemství Jitřního domu, což je titul, který znamená, že jako jeden z prvních se ráno potkával s panovníkem. Jitřní dům byl komplex místností, do kterých vstupoval král záhy poté, co vstal z lůžka, kde snídal, oblékal se, prováděl ranní hygienu.

Takže Kaires směl být s králem ve velmi soukromých chvílích.
Ano. Do Jitřního domu mohl vstupovat opravdu jen omezený počet úředníků, protože král byl považován za pozemského boha a jen málokdo ze smrtelných úředníků s ním mohl mít takový kontakt.

Výčet titulů, které měl a které nastiňují jeho úkoly, je mimořádný. Lze z nich odvodit, jak vypadal jeho den poté, co se postaral o krále?
Byl vysokým hodnostářem, představeným všech královských prací v Egyptě, představeným královského paláce, takže měl přes den na starosti běžné rutiny souvisící s provozem paláce. V něm se nacházely nejen soukromé prostory panovníka, ale i ty veřejné, kde se král a jeho dvůr scházeli a pracovali. Byl to člověk, který se s panovníkem pravděpodobně každý den stýkal, měl na starosti stavební projekty krále a státu po celém Egyptě, takže nejspíš hodně cestoval. 

To vyplývá i z jeho titulu kněze bohyně Hathory, paní sykomory v městě Kús, což bylo sídlo v jižním Egyptě. Byl zároveň úředníkem i knězem, což se ve Starém Egyptě nevylučovalo. Všechny jeho tituly jsou extrémně zajímavé jako celek a skládají mozaiku jeho mimořádného postavení u dvora a vůbec v egyptské státní správě a její hierarchii.

Kdy jste hrobku objevili? Když jste loni zveřejnili objev Ramessova chrámu, říkal jste, že jste o něm věděli už pět let, ale před jeho odkrytím jste museli dát přednost dokončení jiné práce. Bylo to s Kairesem podobné?
O tom, kdy bude jaký objev zveřejněn, rozhodují Egypťané. To s nimi máme ve smlouvě. Ale v tomto případě, vzhledem k unikátnosti například sochy Kairese, která se našla v podzemí v jeho pohřební komoře, a dalším mimořádným okolnostem nálezu, se egyptské ministerstvo pro památky rozhodlo zveřejnit objev téměř okamžitě. K nálezu sochy došlo jeden den a druhý den byla Egypťany formulovaná tisková zpráva.

Hrobku jste postupně odkrývali a nevěděli, co vás tam čeká.
Díky satelitnímu snímku a detailnímu topografickému plánu celého Abúsíru jsme o této hrobce ležící severně od pyramidy panovníka Neferirkarea věděli. Věděli jsme, že je velká a že její poloha naznačuje, že může jít o významného majitele. Do začátku archeologického výzkumu jsme ale nemohli tušit, komu patřila. To se ukázalo až po prvních dvou týdnech odkryvných prací.

Na abúsírském pohřebišti čeští egyptologové odkryli již mnoho mimořádných hrobek. V čem se tato liší a co její objev znamená?
Jedná se o hrobku typu mastaba z doby asi kolem roku 2420 před Kristem. Ve Staré říši to nebyl výjimečný typ hrobky. Tato je však významná svou polohou a tím, jak je vnitřně členěná a jaké materiály použily k její stavbě. Skládala se z nadzemní a podzemní části, nadzemní dominuje kaple a před ní leží další dvě místnosti určené k provozu hrobky a očišťování kněží. Už to, že se v hrobce nacházejí další dvě místnosti, je výjimečný nález, ale to hlavní představuje stavební materiál použitý na podlahu kaple a na celou vstupní část. Jde o čedič, kámen, který ve Staré říši používal na stavbu své hrobky jen panovník, nikdo jiný. Čedič v Kairesově hrobce je mimořádným překvapením.

Konflikty se dají předvídat, tvrdí čeští experti

Otakar Foltýn, dnes náčelník vojenské policie (zleva), egyptolog Miroslav...

Jak si to vysvětlujete?
Bez svolení panovníka by to bylo neproveditelné. Jen to potvrzuje, že tento člověk musel mít u krále zcela mimořádné postavení. Právě proto, že objevů hrobek různých vysokých úředníků máme víc, můžeme říct, že tato se opravdu vymyká tomu, co známe. Těch výjimečných věcí je však víc. V podzemí hrobky se nachází velká pohřební komora s vápencovým sarkofágem, a i když byla tato místnost vykradená již ve starověku, je unikátní tím, že její strop tvoří několik obrovských vápencových desek, z nichž každá váží minimálně osm až devět tun. A konečně před východní stěnou sarkofágu byla nalezena v původní pozici socha majitele hrobky. To je také mimořádné. Dokládá to, že staří Egypťané do pohřebních komor kladli své sochy, což byla dlouho jedna z nezodpovězených otázek v egyptské archeologii.

Miroslav Bárta

Egyptolog a archeolog, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu, těžiště jeho archeologické činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Káhiry. Kromě toho se zabývá srovnávacím studiem civilizací a adaptací člověka na klimatické změny či dějinami hospodaření s vodou. Je nositelem mnoha prestižních mezinárodních cen za svou činnost ve vědě , v letech 2003 a 2004 vyučoval na americké University of Pennsylvania, v roce 2014 byl Marilyn and William K. Simpson endowed chair profesor na American University in Cairo. Kromě toho přednáší a vyučuje na mnoha univerzitách v západní Evropě i v zámoří, pro OECD a mnohé další. Organizoval (společně s M. Kovářem) seminář pro americký bezpečnostní thinktank Potomac Institute na téma Přerušovaných rovnováh a současných světových rizik. Je zakladatelem think-tanku Komplexní společnosti a mmj. členem české Učené společnosti či newyorského Explorers’ Club.

Co se teď kolem vašeho nového objevu děje? Jaké jsou další postupy?
Probíhají další odkryvné a rekonstrukční práce, protože výzkum tohoto komplexu ještě zdaleka není u konce. Už ale některé nálezy, například keramiku, postupně zpracováváme a v listopadu přijedou další odborníci, kteří se budou zabývat jednotlivými skupinami archeologických objevů. Vše budeme důkladně fotograficky dokumentovat, některé části i skenovat, je toho prostě ještě mnoho. Kairesova hrobka teď představuje hlavní předmět našeho vědeckého zájmu a zkoumání, ale v listopadu plánujeme ještě nějaké menší odkryvné práce v místech, která byla již z velké části zkoumána, a chybí nám velice málo k dokončení.

Před dvěma lety jste objevili unikátní člun z doby stavitelů pyramid. Vy jste však tehdy řekl, že je zvláštní, že se našel u hrobky člověka, který podle učebnic vůbec neměl právo si tam takovou loď postavit. Už jste přišli na to, kdo to byl a jak si to mohl dovolit?
Bohužel to nevíme, stále nám uniká jméno majitele mimořádné hrobky, k níž loď přiléhá. Víme jen, že žil zhruba kolem let 2600–2650 před Kristem. Vysoce postavení hodnostáři v té době neměli právo mít takovýto pohřební člun o délce téměř 18 metrů. Ale protože tu dobu zatím neznáme detailně, může to být i tak, že několik hodnostářů takovou loď skutečně mít mohlo, jen jsme to zatím nebyli schopni zjistit. 

Nález člunu byl mimořádný. Čekali jsme na několik radiokarbonových dat z francouzského ústavu a teď už připravujeme detailní studii právě o této lodi – jak byla vyrobena a proč, jaké byly použity technologie. Spolupracujeme s kolegy z Texaské univerzity, kde existuje jedna z mála vysokých škol, která se zabývá studiem toho, jak se kdysi stavěly lodě.

Archeologická expedice Českého egyptologického ústavu FF UK objevila v jižním Abúsíru 18 metrů dlouhou dřevěnou loď z přelomu 3. dynastie a 4. dynastie (cca 2550 př. Kr.).

Díky satelitnímu snímkování víte, že na české koncesi leží pod abúsírským pískem mnoho dalších památek, které po tisíce let nikdo neviděl. Co tedy plánujete dál?
V Abúsíru leží skryté archeologické poklady na každém metru. Práce zde poběží dál, ale protože příští rok oslaví československá egyptologie sto let trvání na Univerzitě Karlově, plánujeme začít s jedním novým projektem mimo Abúsír. Chceme Egypťany požádat o povolení archeologických prací na území hlavního města Staré říše Mennoferu. Léta totiž odkrýváme památky na pohřebištích a teď je možná doba získat k tomu evidenci, která pochází z nedalekého sídlištního osídlení nacházejícího se asi pět kilometrů od Abúsíru. Uvidíme, jestli to vyjde. V této lokalitě už dlouho pracuje americká expedice, která nás požádala, abychom spojili síly a zahájili společný projekt.

Což jen dokládá výbornou pověst českých egyptologů na mezinárodní úrovni. Považujete nějaký nález za významnější než jiný?
Nejzajímavější je asi vždy předmět bádání, na kterém právě pracujeme, ale pro mě je nejvýznamnější to, že se daří zachovat českou egyptologii při životě. Není to jednoduché.

Kvůli penězům?
Ano, financování tohoto oboru je každoroční boj o rozpočet.

Co vám ještě komplikuje práci kromě peněz? Zaznamenala jsem i něco o kobrách.
To se stalo před lety v Bahreji v egyptské Západní poušti na lokalitě, která pochází ze 3. a 4. století a bylo tam rozlehlé křesťanské osídlení. Místo se jmenuje Bír Šovíš, nachází se na jižním okraji bahrejské prolákliny a tehdy v květnu tam začalo být takové horko, že probudilo kobry. Objevovalo se jich několik denně, což už nás značně znepokojilo. Než riskovat životy, rozhodli jsme se expedici předčasně ukončit.

Čeští egyptologové pracují v Abúsíru 60 let a každý rok ohlašují významné objevy. Jak se změnila vaše práce třeba od doby, kdy jste do Egypta poprvé přijel Vy?
Poprvé jsem byl v Egyptě pracovně jako student v roce 1991 a ve srovnání s dneškem se ta doba dá nazvat pravěkem egyptologie. Velká část úspěchu v terénu se rodí na pražském pracovišti v tichu knihoven a při večerních lampách na stole, kdy se zpracovávají výsledky takzvaných nedestruktivních metod, které roky provádíme a které jsme uváděli v život možná jako vůbec první v egyptské archeologii. Jde o detailní satelitní snímkování pyramidových polí nebo geofyzikální průzkum, skenování objektů nebo topografické mapování lokality ve 3D. 

Naše práce spočívá v široké multidisciplinární komunikaci s technickými a přírodovědnými obory, proto přináší úspěchy. Jednou z nedávných velkých změn je kyberarcheologie. Snažíme se staroegyptskou společnost analyzovat nejnovějšími výpočetními metodami. Máme už velkou databázi jednotlivých osudů ze 3. tisíciletí před Kristem a díky ní se dají modelovat vztahy mezi rodinami, nepotické struktury, činnost zájmových skupin ve státě a podobně.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Řidič Porsche srazil na chodníku ženu s kočárkem

  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Tahač s tankem a osobák zastavily, kamion už ne. Nehodu u Bohumína nepřežil člověk

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  10:12

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk. Další má těžké...

Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu

4. května 2024  10:08

Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...

Ukrajinista: Zelenskyj podporu ztratil, jeho lidé překračují ústavní rámec

4. května 2024

Vysíláme Na pozadí války začíná západní veřejnost se stále většími obavami sledovat domácí politickou...

Nových případů HIV za první čtvrtletí v Česku přibylo, část tvoří cizinci

4. května 2024  9:57

Nových případů infekce HIV v Česku bylo v prvním čtvrtletí 74, což je více než loňských 66 a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...