A neméně pozitivní je i fakt, že kromě překladové literatury se v konkurenci prosazují i domácí autoři, převážně z řad badatelů z pražského Egyptologického ústavu. Nejznámější osobností tohoto oboru je dozajista Miroslav Verner, v jeho stopách ale kráčí i řada dalších vědců, kteří jsou schopni své znalosti předat sdělnou formou i laickému čtenáři.
Na kletby faraonů nevěřímMiroslav Verner v on-line rozhovoru iDNES.cz |
Ať už jde o knihy domácí zahraniční provenience, vždy se jedná o publikace nejen hodnotné obsahově, ale atraktivní i vizuálně, doprovázené desítkami ilustrací, fotografií, map a nákresů - tak, jak si to žádá nejen zajímavost tématu, ale i potřeba co nejlépe zpřístupnit výsledky seriózní vědecké práce široké veřejnosti.
MIROSLAV BÁRTA: Život a smrt ve stínu pyramid (Paseka)Zástupce střední generace českých egyptologů líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnějšího historického období - v době budování pyramid – na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. n. l. Egypťané věřili, že život „na onom světě“ je podobný tomu pozemskému, a tak jejich hrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří mezi poklady světového kulturního dědictví. Autor popisuje vývoj takové hrobky v průběhu staletí a nabízí nový pohled nejen na vznik slavné epochy stavitelů pyramid, ale i na její tajemstvím zahalený zánik.
PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ a kol.: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů (Libri)Publikace, na níž se podílelo několik českých egyptoložek a egyptologů (jedním textem přispěla i přední evropská kapacita oboru prof. Claudia Nauerth) uceleně představuje pohřbívání a zádušní představy egyptské civilizace v proměnách času – od samotných počátků jejich vývoje, přes hlavní období faraonské historie (Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římské období) po vyústění v pohřebních praktikách arabských dobyvatelů Egypta. Jednotliví autoři zmiňují nejen hrobky králů a královen, ale i nejvýznamnější pohřebiště vysoce postavených hodnostářů a dalších členů staroegyptské civilizace. Přehledně tak shrnují už 200 let trvající výzkum starého Egypta, v němž od 20. století hraje významnou roli i česká egyptologie.
TOBY WILKINSON: Lidé starého Egypta (Mladá fronta)Britský egyptolog svou knihu postavil na neobvyklém půdorysu vyprávění příběhů zástupců nejrůznějších vrstev staroegyptské civilizace v průběhu věků. Nevypráví jen o panovnících a vysokých hodnostářích, jak je to v literatuře obvyklé, ale mezi stovkou „portrétů“, vzniklých na základě studia historického materiálu, dává prostor i stavitelům pyramid, úředníkům, zemědělcům, chrámovým sluhům či vojákům a dokonce i zločincům. Daří se mu nejen seznámit se se staroegyptskými „dějinami všedního dne“, ale také vyvrátit leckteré zavedené polopravdy.
Toby Wilkinson o Kleopatře VII.Navzdory legendám nebyla Kleopatra nijak krásná, portréty na mincích ji zobrazují s orlím nosem a špičatou bradou. Byla však inteligentní a bystrá a měla v moci tu největší kořist - Egypt. Pro tak ctižádostivého muže, jakým byl Caesar, to musela být neodolatelná kombinace. |
AIDAN DODSON: Staroegyptské hieroglyfy (Mladá fronta)Knížka britského egyptologa se poutavou formou věnuje staroegyptským hieroglyfům v širokém kontextu - tedy také dobovým textům, literatuře a rozluštění hieroglyfů v novodobých dějinách. Dodson s přihlédnutím k nejnovějším výzkumům vysvětluje dosud kontroverzní otázku vzniku písma v Egyptě. Uvádí do základů egyptského jazyka a představuje jednotlivé typy egyptského písma. Představuje náboženské nápisy, zásvětní texty, životopisné a historické nápisy, administrativní texty i záznamy z výprav, vesměs s ilustrativními příklady, historickým a společenským kontextem a překlady. Knihu uzavírá přehled staroegyptských dynastií a panovníků, u jednotlivých jmen je vždy zcela unikátně uvedena i jejich hieroglyfická podoba.
