Příběh „liberecké“ ponorky U-206, tedy plavidla, které se za druhé světové války plavilo pod patronátem říšského města Reichenberg, nese ve své poměrně krátké operační historii jeden velmi důležitý okamžik. Tím je vylovení ztroskotaných letců RAF, kteří následně strávili na palubě nepřátelské ponorky několik týdnů.
Z letců RAF se stali špioni na německé ponorce U-206 Reichenberg |
Doposud se vědělo, že po připlutí do domovské základny ve francouzském Saint Nazaire putovali britští letci nejprve do sběrného tábora Dulag Luft (tranzitní tábor Luftwaffe pro zajaté spojenecké letce v obci Oberursel v Německu), kde byli podrobeni výslechům a později přesunuti do různých táborů Stalag Luft.
 |
Badateli Jiřímu Zahradníkovi se podařilo v britském archivu objevit pozůstalosti několika novinářů. V jejich poznámkách se dochoval poválečný rozhovor s kapitánem britského letounu Winter-Taylorem. „Zatím, co ponorku 10. září 1941 v přístavu vítala muzika, letcům RAF se dostalo trochu jiného přijetí. Když je námořníci předali hlídce, tak ti vojáci je začali tlouct,“ líčí badatel první okamžiky letců zpět na pevnině.
„Pak byli zavření na několik hodin a museli stát v pozoru. Když se to rozneslo po městě, tak místní Francouzi se začali shromažďovat kolem toho objektu, kde byli letci zadrženi, a začali vykřikovat protiněmecká hesla. Stráž, která tam stála, tak nasadila bajonety a jala se tyto projevy potlačovat. A toho využila nějaká dívčina, která vběhla do místnosti, kde letci byli zadrženi. Měla náruč plnou všelijakého ovoce, kterou tam těm vězňům dala.“
Posádka bombardéru:velitel letadla, pilot F/O Winter-Taylor |
Následně se badateli podařilo v německých archivech objevit záznam o umístění části britské posádky, konkrétně kapitána letadla Winter-Taylora, druhého pilota Skusea, navigátora Millara a zadního střelce Grocotta, 12. září 1941 v lazaretu Luftwaffe Hohe Mark. Tato klinika nedaleko Frankfurtu nad Mohanem existuje dodnes.
Dobová pohlednice kliniky Hohe Mark
V záznamech pacientů z řad válečných zajatců objevil Jiří Zahradník i slavného pilota RAF Aloise Šišku, který zde byl přijat 10. února 1942. Jak známo, tento letec utrpěl po dlouhé době strávené na člunu v Severním moři těžké omrzliny. Před amputací nohou ho paradoxně zachránil infarkt na operačním sále. Alois Šiška svůj příběh publikoval v roce 1966 ve známé knize KX-B neodpovídá.
Seznamy hospitalizovaných válečných zajatců v lazaretu Luftwaffe Hohe Mark. Vlevo Patrick Millar, vpravo Hylton Winter-Taylor.
Seznamy hospitalizovaných válečných zajatců v lazaretu Luftwaffe Hohe Mark. Vlevo John Grocott, vpravo Ralph Skuse a Alois Šiška.
Předmětem zájmu badatele Jiřího Zahradníka jsou ale zejména muži z posádky ponorky U-206. „Povedlo se dohledat místa narození a místa bydliště skoro všech těch německých námořníků kromě dvou. Takže už víme, ze kterých částí Německa, potažmo Rakouska byli. U některých jsme zjistili nějaké další konkrétní životní příběhy. Je třeba zajímavé to, že dva námořníci (z posádky ponorky U-206 – pozn. red.) pocházeli z jedné stejné vesnice a určitě se museli znát,“ popisuje poslední výsledky pátrání Zahradník.
Tým muzejníků ze Severočeského muzea v Liberci a Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce ve spolupráci se zkušeným potápěčem Zdeňkem Partynglem v těchto dnech pokračuje v pátrání v Atlantiku. Technet je u pátrání přítomen a brzy přineseme nejnovější zprávy.
Projekt byl podpořen z rozpočtu Libereckého kraje.
