Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Slovenský zedník sestrojil padák a skočil s ním z patnáctého patra

Plejáda známých i méně známých světových konstruktérů se od dob Leonarda da Vinciho a jeho první skici padáku zaobírala myšlenkou, jak sestrojit prostředek na zpomalení pádu pomocí odporu vzduchu. Ve spolupráci s československým projektem Dějiny sebevědomí přinášíme příběh slovenského rodáka Štefana Baniče.
Kresba na patentu na padák Štefana Baniče (1914)

Kresba na patentu na padák Štefana Baniče (1914) | foto: koláž iDNES.cz

Už od dětství byl nadaný, hloubavý a inteligentní. Po skončení základní školy se vyučil zedníkem. Nejdřív pracoval jako zemědělský dělník u hraběte Jozefa Pálffyho, potom byl zedníkem, lesním a příležitostným dělníkem ve Smolenicích a okolí. Jako zedník dosáhl pozoruhodných výsledků při stavbě smolenického zámku, kde precizně a odborně vystavěl komíny. 

Štefan Banič, slovenský konstruktér a vynálezce.

V roce 1907 se vystěhoval do Spojených států amerických. Zde hledal obživu jako zemědělský dělník a havíř. V roce 1912 se stal svědkem tragické letecké nehody, která jím velmi otřásla. A protože měl technické nadání, začal přemýšlet, jak by mohl pomoct ohroženým letcům opustit neovladatelný stroj.

Výsledkem jeho úvah byla padáková konstrukce, kterou s pomocí přátel postupně zhotovil ve velmi improvizovaných podmínkách ve sklepě domu Greenville, kde bydlel.

V roce 1913 ji v prototypu předložil americkým úřadům k posouzení. Princip spočíval v teleskopické konstrukci deštníkového typu, která nesla látkové krytí. Padák se upevňoval pomocí popruhů na tělo letce v hrudní části pod rameny. Štefan Banič padák v roce 1914 osobně vyzkoušel před zástupci patentového úřadu, letectva Spojených států a před zraky stovek diváků. Ve Washingtonu D.C. skočil ze střechy patnáctipatrové budovy.

Ve svém deníku Banič na skok vzpomíná takto: „Když jsem měl padák připravený, klidně jsem skočil. V okamžiku, kdy jsem cítil, že padám, zatáhl jsem za uvolňovač a struny jako blesk rozvinuly plochu padáku do formy deštníku a já jsem se pomalu snášel k zemi.“

Kresba na patentu na padák Štefana Baniče (1914)

Druhý, též úspěšný seskok absolvoval z vojenského letadla Forman z výšky 600 metrů. Už deset dní po druhém seskoku, 25. srpna 1914, vydal Americký patentový úřad ve Washingtonu D.C. na Baničův padák patent č. 1 108 484. Patentový spis obsahuje přesný opis konstrukce a její výkresovou dokumentaci. Baničův padák měl určité přednosti, především v hmotnosti a pohotovosti využití, i před Berryho padákem. 

Baniš se stal populárním a těšil se zájmu veřejnosti, tisku a leteckých odborníků. Přijali ho i za čestného člena The American Society for Promotion of Aviation (Americká společnost pro podporu letectví). I když Baničovu padáku v celosvětovém měřítku nepatří prvenství, jeho objevitelské úsilí má nemalý význam a navždy se zapsal do světových dějin vzniku a vývoje leteckého padáku.

V roce 1920 se Štefan Banič vrátil na Slovensko. Již se nevěnoval vynalézání, i když z USA dostával mnohé nabídky. Až do smrti zůstal věrný svému zednickému řemeslu. V roce 1929 se Baničovo jméno znovu objevilo na veřejnosti, když spolu se synem Jánem, sourozenci Vajsáblovcovými a Valovcovými objevil krápníkovou jeskyni Driny u Smolenic.

Během života se mu za jeho velký vynález, kterým proslavil svůj národ v USA, nedostalo v jeho rodišti veřejného uznání. Ivan Rumanovský v závěru knihy Tichý Ikaros konstatuje: „Pracoval pro záchranu lidí odkázaných na jeho vynález. Proto svůj vynález dořešil, sám ho před komisí vyzkoušel a odměnu, která mu za to příslušela, odmítl. Banič svůj vynález vymyslel pro záchranu lidských životů a ne pro peníze. Chudý odešel do Ameriky, chudý se vrátil, chudý zemřel. Navzdory tomu, že žil plodným a bohatým životem.“

Pamětní deska vynálezce padáku Štefan Baniče

Baničův vynález byl na Slovensku zveřejněný až v roce 1942 v časopise Slovenská křídla. V roce 1968 byl na jeho hrobě postavený památník a v roce 1970 odhalili na jeho rodném domě pamětní desku. Na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě mu postavili pomník (autor V. Môťovský), který svým tvarem připomíná rozevřený vynálezcův padák.

Článek je převzatý z československého knižního projektu Dějiny sebevědomí a byl redakčně upraven.

Autor:
  • Nejčtenější

Jak mohou být tak levná? Výborně hrající sluchátka lze koupit „za hubičku“

v diskusi je 7 příspěvků

3. května 2024

Premium Milovníci kvalitně reprodukované hudby mohou za sluchátka utratit spoustu peněz a nelitovat toho,...

KVÍZ generála Pattona. Vypořádejte se s ocelovou lavinou

v diskusi je 7 příspěvků

28. dubna 2024

Jak jste dobří v tancích, poznáte je nejen na plese, ale i v následujícím kvízu. Kvíz je zaměřen na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čekání na české lidové auto nemělo konce. Před 100 lety jezdili jen boháči

v diskusi je 27 příspěvků

28. dubna 2024

Před 100 lety Čechoslováci marně čekali na tuzemské lidové auto. Drtivá většina obyvatel si totiž...

Na první pohled to vypadá jako pavouci v ruinách města. Foto je ovšem z Marsu

v diskusi je 6 příspěvků

2. května 2024  15:16

Evropská vesmírná agentura zveřejnila minulý týden nový snímek ze sondy Mars Express, který vyvolal...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Necháte se nachytat na triky internetových podvodníků?

v diskusi je 18 příspěvků

29. dubna 2024

Typickou obětí internetového podvodu už nejsou jen senioři. Kyberzločinci se zaměřili i na mladší...

Štefánikova tragická smrt i po pěti letech budila v Československu emoce

v diskusi je 11 příspěvků

4. května 2024

Československo si před 100 lety, 4. května 1924, připomnělo páté výročí tragické smrti jednoho ze...

Kde všude si můžete na vlastní oči prohlédnout rakety a lodě SpaceX

v diskusi nejsou příspěvky

4. května 2024

Koho fascinuje kosmonautika a raketová technika, může ho zajímat i to, kde se může veřejně či...

Malý bojovník na Měsíci zvládl, co se nečekalo. Přežil tamní kruté noci

v diskusi jsou 2 příspěvky

3. května 2024  14:32

Japonské zařízení Smart Lander for Investigating Moon (SLIM) bylo prvním, které letos úspěšně...

Čína letí jako první země světa odebrat vzorky z odvrácené strany Měsíce

v diskusi je 21 příspěvků

3. května 2024  8:27,  aktualizováno  11:28

V pátek krátce před půl dvanáctou dopoledne našeho času se do vesmírného prostoru vydala čínská...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...