Do vesmíru by se podle současných plánů měl 28. června 2022 vydat již desátý satelit s rodokmenem z Česka, potažmo Československa. Na oběžnou dráhu jej má vynést raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Družice Planetum1 patří sice do kategorie těch nejmenších (10 × 10 × 10 cm), která je označován jako CubeSat 1U, ale zato s ním má Planetum poměrně velké plány.
Nový satelit z Česka Planetum1 bude CubeSat ve formátu 1U, který pro sdružení pražských hvězdáren a planetária vyrábí startup Spacematic.
Nebude totiž jen pro jeho vlastní účely a výzkum, ale má sloužit pro všeobecnou popularizaci a výuku, jejímž cílem je nadchnout nejen budoucí generaci odborníků, kteří se budou věnovat dobývání a průzkumu kosmického prostoru.
„Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu. S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací. Cílem je nejen vzdělávání žáků a studentů, ale také přitáhnutí pozornosti pedagogů,“ vysvětlují zástupci Planeta.
Czechoslovak Made
Družice vznikla ve spolupráci se Slovensko-Českým startupem Spacemanic, který ji pro organizaci z větší části připraví. S prací začal s největší pravděpodobností letos v dubnu.
Rám budoucí malé družice Planetum1
„Role Spacemanic v tomto projektu spočívá v poskytování kompletní nanosatelitní platformy včetně palubního počítače, napájecí jednotky, solárních panelů, UHF a VHF transceiverů, řešení pozemní stanice atd. Spacemanic bude mít navíc na starosti návrh, integraci, přípravu na start a startovací kampaň,“ popisuje firma svůj podíl.
Většinu těchto komponent již firma vyzkoušela při vypuštění dřívějších nanosatelitů, které připravila pro jiné zákazníky, takže jejich funkčnost je již ověřena.
The cat (or cube) is out of the bag!
Spacemanic to work on a new #CubeSat mission with @planetum_cz!
...More info to come shortly, stay tuned!
#newspace #spacetechnology #spaceindustry https://t.co/3X2dRzLwIS
Planetum1 však bude mít jednu unikátní vlastnost, kvůli které bylo zapotřebí oslovit VZLU. „Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a tak i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě,“ popisují tuto funkci Jakub Rozehnal a Jan Spratek z Planeta.
Vedle snímání povrchu Země bude nanosatelit komunikovat s řídicím střediskem prostřednictvím radiového signálu na radioamatérských frekvencích. Toto vysílání tak bude schopen zachytit kdokoli s patřičnou výbavou.
„Družice bude rovněž vybavena zařízením na měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby bylo měření co nejméně ovlivňováno elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí,“ připomínají další schopnosti družice odborníci z Planeta.
Pokud se vše povede podle plánů, pak bude příští léto družice po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči vypuštěna spolu s dalším nákladem.
„Poté, co budou ověřeny parametry dráhy, se z deployeru postupně uvolní družice do volného kosmického prostoru. Družice bude obíhat přibližně 550 km nad povrchem Země (to je asi o 100 až 200 km výš než Mezinárodní kosmická stanice ISS) s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 000 kilometrů za hodinu (7,9 km/s). Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund,“ popisují parametry letu odborníci z Planeta.
Nanosatelit se bude vypouštět na tzv. heliosynchronní dráhu, kde se bude pohybovat mezi póly planety tak, že nevybočí z oblasti, kam svítí Slunce, a bude tak mít neustále osvětleny své solární panely. Jakub Rozehnal a Jan Spratek to vysvětlují tak, že se Planetum1 bude pohybovat mezi póly Země, aby byl nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru, tedy rozhraní světla a stínu. Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem.
Družice přitom bude mít sklon přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku.
