Dlouhé přípravy, které vedly k několikaminutovému testu, se vyplatily. Ve čtvrtek ve Stennisově vesmírném středisku v Mississippi se totiž podařilo úspěšně uskutečnit tzv. statický test motorů prvního stupně nosné rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc. Předchozí test v lednu skončil předčasně. Tentokrát však motory podle plánu běžely osm minut a necelých dvacet sekund.
„Vidět, že se všechny čtyři motory poprvé během zkoušky zažehly, bylo velkým milníkem pro tým Space Launch System,“ řekl John Honeycutt, vedoucí programu SLS. „Budeme analyzovat data a to, co jsme se naučili z dnešního testu, nám pomůže při plánování dalších kroků, které ověří, že tento nový hlavní stupeň je připraven k letu na misi Artemis I,“ uzavřel.
Today, the @NASA_SLS core stage that will power our @NASAArtemis I mission to the Moon successfully completed its Green Run hot fire test. If data looks good, its next stop is @NASAKennedy to be assembled with the other rocket elements. Here’s a recap: https://t.co/QpYSIQq4ox https://t.co/aLmEkS9pbA
Nynější test byl posledním ze série osmi, jejichž cílem bylo ověřit, zda je centrální stupeň rakety připraven zahájit mise. Všechny čtyři motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a nechat běžet vymezený čas. Spotřebováno bylo kolem 2,6 milionu litrů paliva. Data z testu budou nyní podrobena analýze.
Předchozí test v lednu skončil předčasně. Motory se podařilo zažehnout zhruba na minutu, ačkoliv původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.
Tento nosič má být po Saturnu 5 opět nejmohutnější raketou – výška 102 m (Saturn 5 měl 110,6 m), na nízkou dráhu vynese 70–130 t (Saturn 5 měl až 140 t) užitečného nákladu.
Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na jižním pólu Měsíce. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.
Pro dopravu posádky bude používat modul Orion, jehož vývoj už byl také jednou zrušený po nástupu Baracka Obamy do úřadu.
S SLS se počítá i na vzdálenější mise s lidskou posádkou. Právě ona by mohla dovézt posádku až k Marsu.
Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu plánu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů. Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností, jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů, zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů.
Posledním astronautem, který stanul na lunárním povrchu, byl v roce 1972 rodák z Chicaga Eugene Cernan, jehož předkové přišli do Ameriky z Čech a Slovenska.
