Dokument Farnborough 1980 podléhal nejnižšímu stupni utajení „výhradně pro služební potřebu“, ale i to působí tak trochu absurdně. Týden trvající aerosalon se časově dělil na dvě části, ta první delší patřila obchodníkům a ta druhá i veřejnosti. Naši filmaři zašli na akci jako běžní zvědavci až s veřejností a neviděli nic víc než standardní divák. Zde samozřejmě hovoříme o diváku z množiny občanů svobodného světa, pro řadového našince by rozhodně nebylo jednoduché se tam dostat kvůli nutnému úřednímu posvěcení pro cestu na Západ ze strany československých úřadů.
Zrcadlem doby je potom samotný komentář s místy zřetelným ideologickým zabarvením, konkrétně jeho úvodní, ale především závěrečná partie v tomto znění: „Výstava dokumentovala snahu imperialistických států pokračovat v politice horečného zbrojení s cílem dosáhnout technickou převahu nad armádami členských států Varšavské smlouvy. Trvalá hrozba vojenskou silou ze strany imperialistických armád představuje stálé nebezpečí, kterému musí armády států socialistického společenství čelit dokonalou vojenskou technikou a vysokým stupněm bojové připravenosti vojsk.“
S některými do výzbroje západních armád nově zaváděnými či zatím pouze vyvíjenými typy letadel, které byly k vidění na výstavě Farnborough 1980, se seznámíme prostřednictvím následujících krátkých vyseparovaných filmových záběrů. V závěru článku je potom vložen filmový dokument Farnborough 1980 v plné délce.
Demonstrátor F-15B Strike Eagle
Velkou pozornost budil na Farnborough 1980 letoun McDonnell Douglas F-15B Strike Eagle. Ne, nelekejte se, není to chyba, jednalo se o demonstrátor budoucí pokročilé stíhací-bombardovací dvoumístné verze F-15E Strike Eagle původně čistokrevné stíhačky F-15 Eagle.
Demonstrátor F-15B Strike Eagle, který poprvé vzlétl 8. července 1980, vznikl úpravou druhého exempláře cvičné verze F-15B (původně značené TF-15) sériového čísla 71-0291. První exemplář už „hotového“ stroje F-15E Strike Eagle se poprvé vznesl 11. prosince 1986 a do výzbroje amerického letectva vstoupil tento typ v roce 1988.
Při vývoji dvoumístného stíhacího bombardéru F-15E Strike Eagle vznikl nejprve demonstrátor F-15B Strike Eagle přestavbou ze stroje dvoumístné cvičné verze F-15B Eagle (původně značené jako TF-15A) sériového čísla 71-0291. Jen pro pořádek zřetelný fakt: fotografie nejsou z aerosalonu Farnborough 1980.
TF-18A Hornet
Od ledna 1980 probíhal u amerického námořnictva testovací provoz předsériových exemplářů nového letounu McDonnell Douglas F-18A Hornet (později F/A-18A Hornet). Na výstavě Farnborough 1980 byl typ představen prostřednictvím dvoumístného cvičného TF-18A (později F/A-18B).
Následujícího dne po ukončení aerosalonu, když se účastníci vraceli do svých domovů, letoun TF-18A nedlouho po startu havaroval, osádka se naštěstí úspěšně katapultovala. Následovalo dočasné uzemnění testovaných ef osmnáctek.
Tornado
Bojový letoun Panavia Tornado s měnitelnou geometrií křídla je společným dílem Velké Británie, Německa a Itálie, montáž prototypů i sériových strojů proběhla v každé z těchto tří zemí. První vzlet prvního prototypu se konal 14. srpna 1974 v Německu, první sériové stíhací-bombardovací Tornado GR.1 (Tornado IDS - interdictor/strike) bylo vyrobeno v roce 1979 ve Velké Británii.
Prototyp stíhačky Tornado F.2 (Tornado ADV) na aerosalonu Farnborough 1980
Vedle dvou Tornad ve stíhací-bombardovací verzi se v roce 1980 ve Farnborough představil i prototyp stíhačky Tornado F.2 (Tornado ADV - air defence variant). Záchytná stíhačka Tornado F.2 byla separátní britskou iniciativou určenou k případné obraně Spojeného království před sovětskými strategickými bombardéry.
Nelichotivý komentář, že bojové možnosti stíhací verze Tornada F.2 se hodnotí velmi skepticky, byl asi zbytečným šťouchancem. Letoun procházel teprve fázi vývoje a přitom se objevily problémy s radarem. Verze F.2 vstoupila do výzbroje RAF v roce 1984, ale je označována jako prozatímní, protože už v roce 1985 se začala vyrábět vylepšená stíhací Tornada F.3.
Třetí prototyp stíhacího bombardéru Tornado IDS na aerosalonu Farnborough 1980
Prototyp stíhačky Tornado F.2 (Tornado ADV) na aerosalonu Farnborough 1980
Mirage 2000 a Super Mirage 4000
Super Mirage 4000
Francouzi se pochlubili druhým a čtvrtým prototypem nové jednomotorové stíhačky s delta křídlem Dassault Mirage 2000, přičemž Mirage 2000-02 se prezentoval v „továrních barvách“ (bílá + červené a modré doplňky) a Mirage 2000-04 už v barvách francouzského letectva.
Velkou pozornost si zasloužil prototyp (také bílý s červenými a modrými doplňky) tvarově podobné, ale o poznání větší a navíc dvoumotorové stíhačky Dassault Super Mirage 4000. Ta byla soukromým vývojovým projektem výrobce a s tímto typem se počítalo primárně pro export, vývoj byl dokonce částečně financován ze Saúdské Arábie. Blízkovýchodní zákazník později ztratil o Super Mirage 4000 zájem, vývoj typu byl ukončen a jediný vyrobený prototyp nakonec skončil v leteckém muzeu v Le Bourget.
Další letadla
British Aerospace Nimrod AEW.3 na aerosalonu Farnborough 1980
Kromě výše uvedených strojů se můžete na další z výběru našich armádních filmařů podívat prostřednictvím celého dokumentu Farnborough 1980.
Z těch tehdy čerstvých zmiňme ještě britský letoun včasné výstrahy a řízení Nimrod AEW.3, u něhož se však úspěch nedostavil, což dokládají tato časová data: zavedení do služby 1984 a vyřazení ze služby 1986. Povedenějším artiklem se stala první námořní verze letounu s kolmým vzletem a přistáním Harrier, tedy Sea Harrier FRS.1, kterou v té době akorát začalo do své výzbroje zařazovat Královské námořnictvo.
Video: Dokument Farnborough 1980 (délka 28:25)
Zajímavých letadel tam bylo mnohem více, v dokumentu o moderní výzbroji západních zemí se však pro ně místo nenašlo. Například v čase 51 až 55 sekund se do záběru mimoděk dostal i druhoválečný britský bombardér Lancaster.
Kromě letadel (včetně vrtulníků) a jejich výzbroje se film věnuje i pozemním protiletadlovým a protitankovým zbraňovým systémům.
