Mexický kráter Chicxulub má „bratříčka“ na Ukrajině. Udeřili společně?

Jihovýchodně od Kyjeva se pod stovkami metrů sedimentů skrývá velmi zajímavý svědek doby, kdy vymírali dinosauři: kráter Boltyš. Podle poslední datace meteorit, který ho vytvořil, dopadl na Zemi z geologického hlediska prakticky současně s velkou planetkou, která dala vzniknout známému kráteru Chicxulub.

Řeka Ťasmyn, v jejímž povodí se kráter zčásti nachází. Jde o pravý přítok Dněpru. Řeka je dlouhá asi 164 kilometrů a její povodí má rozlohu kolem 4600 kilometrů čtverečních. | foto: Maxim Gavriljuk,  CC-BY,  Creative Commons

Odborníci sice už prakticky nepochybují o tom, že „poslední den dinosaurů“ má na svědomí planetka, která dopadla do oblasti dnešního Yukatánu. Stále se ovšem čile spekuluje o tom, zda na zkázu mohla stačit sama. Možná svou roli sehrála bouřlivá sopečná činnost v Indii ze zhruba stejné doby. A možná také mohlo být vesmírných pachatelů více najednou.

Hypotéza o tom, že na Zemi v době před zhruba 65 miliony let dopadlo více těles najednou, není v tuto chvíli mainstreamová, ale možná se to změní. Důvod by mohl ležet skrytý pod zemí v Kirovohradské oblasti na Ukrajině. Jmenuje se impaktní kráter Boltyš a stejně jako v případě kráteru Manson v Iowě jde o menšího a méně známého „bratránka“ mexického Chicxulubu.

Je však mnohem menší, a to dokonce i oproti zmíněnému kráteru ve Spojených státech, který má průměr asi 38 kilometrů. Boltyš je kruhovitá struktura o průměru asi 24 kilometrů, rozhodně tedy nezaujme svými rozměry. Co je na něm naopak velmi zajímavé, je jeho geologické stáří, které téměř přesně odpovídá stáří kráteru Chicxulub v Mexickém zálivu. Zatímco Manson je asi o 8 milionů let starší, Boltyš vznikl podle datování možná jen o několik málo tisíciletí dříve než Chicxulub.

Je tedy velkou otázkou, zda spolu tyto dva impakty mohou přímo souviset, nebo jde spíše jen o zajímavou náhodu. Impaktor, který vytvořil ukrajinský kráter, by sám o sobě způsobil pouze regionální zkázu, která by v žádném případě nemohla mít globální následky. Uvolněná energie byla přesto obrovská, činila asi 10⁶ Mt TNT, což odpovídá důsledkům globální jaderné války.

Podstatné je, zda toto těleso nebylo součástí většího uskupení mimozemských objektů, které právě v době před 66,8 až 65 miliony let mohly dopadat na zemský povrch a svými spojenými „silami“ mohly přispět k masovému vymírání. Boltyš je dnes datován asi na 65,82 ± 0,74 milionů let, což v podstatě přesně odpovídá.

Krátery zvané Silverpit v Severním moři a předpokládaný gigant Šiva (který ale možná vůbec žádným impaktním kráterem není) v Indickém oceánu pocházejí zhruba ze stejné doby. Mohlo jich být ještě víc? Byla Země na konci doby dinosaurů doslova kosmickou střelnicí? Ale zpět k našemu tématu. Co tedy o kráteru Boltyš vlastně víme?

Kráter se nachází v samotném středu Ukrajiny při řece Ťasmyn, jihovýchodně od Kyjeva. Při průměru 24 kilometrů má jeho středový pahorek průměr čtyři až šest kilometrů a výšku asi 580 metrů, ale i ten je dnes ukrytý pod 500 metry později vzniklých usazenin (prachovců a jílovců). Kruhovou strukturu dnes obklopuje pásmo nárazem vzniklých hornin o celkového rozloze 6 500 km². Jehož tloušťka byla ihned po impaktu rozloha mnohem větší - podle výpočtů asi 25 000 km² a tloušťka vyvrženého materiálu činila od jednoho metru na vnějším okraji až po 600 metrů v okolí kráteru.

Lokalizace kráteru Boltyš v Kirovohradské oblasti na Ukrajině. Jde o jeden ze zhruba pěti známých kráterů, které by mohly časově přímo souviset s událostí K-Pg. Potvrzeny jsou však pouze dva astroblémy, mexický Chicxulub a právě Boltyš. (Astroblém je kráter vzniklý dopadem meteroritu.)

Struktura byla odhalena za sovětské éry v 60. letech během průzkumů při pátrání po nerostných zdrojích v této oblasti (mimochodem, zásoby zde činí 4,5 miliardy tun roponosných břidlic). Datování terčových hornin a mladších sedimentů nad kráterem zpočátku nedokázalo podat přesnější údaj o stáří než 100 až 55 milionů let (křídový cenoman až kenozoický paleocén). Teprve radiometrické datování metodou argon-argon tuto nepřesnost silně zúžilo na 65,17 ± 0,64 milionu let. Metoda datování impaktního skla za pomoci uranu stanovila podobné stáří 65,04 ± 1,10 milionu let, což je plně v rozpětí předchozí metody (ačkoliv dnes datujeme tento kráter asi o milion let starší).

Konečně v roce 2010 byla publikována studie, která analýzou pylových zrn a sporů kapradin dochází k závěru, že impakt Boltyše předcházel impaktu Chicxulubu, a to pouze o dva až pět tisíc let! Mohl být tedy ukrajinský projektil jakýmsi němým varováním a poukazem na to, co mělo v geologicky nepostřehnutelné době přijít? Souvisela spolu nějak tato dvě tělesa, měla snad společný původ? Mohla například vzniknout při nějakém velkém impaktu v hlavním pásu planetek? Mohlo jít dokonce o různě velké úlomky jakési obří roztržené komety? Zatím s jistotou nic nevíme, ale s pokračujícím výzkumem možná přijdeme na kloub i této záhadě...