Právě přítomnost metanu je totiž v atmosféře Marsu velkým otazníkem a bez nadsázky také určitou vědeckou záhadou (psali jsme v podrobném článku o misi). Za určitých okolností by totiž mohl poukázat na existenci života na Marsu. Monitorování bude probíhat z oběžné dráhy, ale až někdy ke konci roku 2017, kdy se dostane na tu správnou oběžnou dráhu. Na povrch dosedne modul Schiaparelli, a pokud bude přistání úspěšné, pořídí několik fotografií a naměří několik údajů, než mu dojdou baterie.
Informaci o úspěšném vypuštění sestupného přinesla v neděli Evropská kosmická agentura (ESA).
#ExoMars Schiaparelli lander @ESA_EDM has separated from @ESA_TGO & is on its way to #MarsLanding 19Oct. Stay tuned: https://t.co/E7BXd0bqa4 https://t.co/J1BxvN7jcx
Společná evropsko-ruská mise je přípravou na vyslání plnohodnotné laboratoře na povrch Marsu. Schiaparelli slouží především k otestování technologie pro budoucí vyslání robotického vozítka na Mars.
Druhý pokus o přistání
Modul Schiaparelli vážící 577 kilogramů se od mateřské sondy TGO oddělil v neděli 16. října v 16:42 SELČ. ESA zpočátku hlásila problémy s příjmem telemetrických údajů. Později nicméně uvedla, že tyto údaje přicházejí a potvrzují, že modul směřuje k Marsu.
Schiaparelli představuje teprve druhý evropský pokus o přistání na Marsu, předcházel mu neúspěch sondy Beagle 2 v roce 2003. Přistání na Marsu je obtížnou operací, která působila potíže také americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA). USA nyní mají na povrch Marsu dvě vozítka s názvy Curiosity a Opportunity.
Vyslání evropského robotického vozítka na Mars bude součástí druhé fáze projektu ExoMars plánované na rok 2020. Vozítko má s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu.
Předpokládá se, že ESA na projekt ExoMars včetně jeho druhé fáze vynaloží kolem 1,3 miliardy eur (zhruba 35 miliard Kč). Na projekt by navíc měla finančně přispět také ruská strana.
14. března 2016 |
