Skupinu farmářů, kterým není lhostejný osud jejich zvířat, objevil už v roce 2011 japonský dokumentarista Tamotsu Matsubara. „Pro tyto farmáře jsou krávy jako jejich rodina. Vědí, že krávy nemohou prodat, nechtějí je však zabít jen proto, že už za nic nestojí,“ popisuje přístup farmářů Matsubara, jehož snímek Hibaku Uši (Nukleární skot) upozorňuje na přehlížené následky jaderné nehody.
Fukušima po pěti letech: Japonsko vystrašila „epidemie rakoviny“ |
Život farmářů z oblasti Fukušima navždy změnila patnáct metrů vysoká přílivová vlna, která se sem přihnala 11. března 2011 jako následek silného zemětřesení. Lidé, kteří žili v okruhu 20 kilometrů od poničené elektrárny, museli opustit domovy (vše o neštěstí ve Fukušimě se dočtete zde).
Někteří farmáři při odchodu vypustili dobytek do přírody. Doufali, že dokáže přežít. Nejméně 1 400 kusů dobytka však uhynulo kvůli nedostatku potravy, vláda později utratila dalších 1 500.
Když se však farmáři do oblasti vrátili, zjistili, že některé krávy dokázaly přežít. Ročně přišlo pečování o jeden kus na v přepočtu asi 50 tisíc korun. V roce 2013 se o počínání šestice farmářů začal zajímat vědec Kejdži Okada. Zajímalo ho, jaké dopady má dlouhodobá radiace na velké savce.
Japonci zmrazují půdu u Fukušimy, chtějí zabránit šíření kontaminace |
„Velcí savci se liší od brouků a malých ptáků. Geny zasažené radiací se u nich regenerují snáze, a je tedy obtížné pátrat po stopách radiace,“ vysvětlil Okada serveru CNN. Vědci se na kravách ve Fukušimě snaží zjistit, jaká intenzita radiace může ohrozit velké savce.
Výzkum ukázal, že dobytek ze zasažené oblasti nevykazuje žádné známky leukémie ani dalšího rakovinného bujení, které je při vysokých hladinách radiace běžné. Některé kusy dobytka však na sobě mají bílé fleky. Farmáři se domnívají, že jde o následky radiace, vědci to však dosud nepotvrdili.
Japonská vláda se bezprostředně po nehodě ve Fukušimě zavázala k dekontaminaci zasažené oblasti. Vyčištění města Namie, kam farmáři třikrát týdně dojíždí a starají se o přeživší dobytek, má začít v březnu 2017. Do některých dekontaminovaných oblastí se už pomalu vrací lidé (více zde)
Úřady sice stále tlačí na utracení ozářených zvířat, farmáři se ale nehodlají vzdát. „Tyto krávy byly svědkem nukleární nehody. Jsou to krávy naděje,“ míní Masami Jošikawa, který navzdory varování žije přímo ve městě Namie uprostřed kontaminované zóny.
12. března 2011 |
