Kontrolovaný dopad z výšky 15,4 km na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko byl posledním úkolem sondy Rosetta, kterou do vesmíru vyslala Evropská vesmírná agentura (ESA). Proběhl dnes v pátek brzy odpoledne.
Mise splněna #CometLanding pic.twitter.com/YGJzhs78Gd
Přesně podle plánů ESA aparát na kometu dopadl zhruba ve 13:23, kde spolu s Philae v hibernaci zůstane na věky věků. Jeho přistání na kometě Čurjumov-Gerasimenko, kterou Rosetta zkoumala, potvrdilo zmlknutí signálu sondy v řídícím středisku ESA v Darmstadtu. Definitivně tak skončila 12,5letá úspěšná mise.
ESA tento týden zveřejnila poslední snímek, který sonda odeslala před sestupem. Rosetta zůstala naživu tak dlouho, aby mohla zpracovat a odeslat údaje získané z průletu komety přísluním. Tedy v době, kdy je kometa nejblíže Slunci a vlivem teploty se z ní uvolňuje mnohem více látek než v jiné době.
Přes půl miliardy kilometrů
Rosetta se vydala na cestu v březnu 2004 a ke svému cíli dorazila po deset let trvající pouti. Sonda Rosetta nesla modul Philae velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země.
15. listopadu 2014 |
Modul Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostal na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Philae se po komplikovaném přistání ztratila z dohledu Rosetty a nebylo známo, kde skončila.
Přistávací modul Philae nalezen
Až na záběrech pořízených 2. září kamerou OSIRIS ze vzdálenosti 2,7 kilometru od povrchu komety je jasně vidět hlavní část sondy a dvě ze tří „nohou“.
Mise Rosetta patřila mezi nejambicióznější projekty ESA. Cílem bylo kometu s katalogovým číslem 67P zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci chtěli s pomocí obou aparátů získat více poznatků o vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
14. listopadu 2014 |
Aktualizováno: Doplnili jsme informace o dopadu sondy
