Slavné mýdlo s jelenem poslalo do vzduchu 12 dobrodruhů. Doletěli dva

Do dějin vstoupil jako Schichtův let. Už cestou na start tohoto dnes pozapomenutého a velmi těžkého leteckého závodu museli někteří dobrodruzi nouzově přistát kvůli špatnému počasí. Z celkem dvanácti letců dokončili pouze dva. Od startu uplynulo 100 let.

V roce 1914 vyhlásili bratři George a Heinz Schichtovi, majitelé továrny na mýdlo s jelenem, leteckou soutěž o 100 tisíc korun. To byla na tehdejší dobu neuvěřitelná částka, dělnický plat byl 3 až 5 korun denně a letadlo se dalo pořídit za 10 tisíc korun.

Šlo o okružní let, tedy několikadenní dálkový přelet vedoucí přes několik otočných bodů. V tomto případě startovali aviatici z Vídně do Prahy a dále do Terezína. Nepovinný okruh vedl přes Teplice a Ústí nad Labem zpět do Terezína. Z Terezína se pokračovalo do Brna a následně do Vídně. To byl konec první a nejnáročnější etapy. Druhá část vedla z Vídně do Raabu a Budapešti (rychlostní etapa) a třetí z Budapešti zpět do Vídně.

Piloti měli trať absolvovat mezi 19. a 26. dubnem 1914. Mecenáši si neodpustili zavést piloty i do rodných severních Čech.

Archivy vydaly fotky velké letecké soutěže, od níž uplynulo sto let

Ve sbírce muzea v Litoměřicích ležela vzácná kolekce dosud neznámých historických fotografií z první velké letecké soutěže v Rakousku-Uhersku, tzv. Schichtova letu, od kterého nedávno uplynulo sto let.

Záběr s pilotem Baarem a průmyslníkem Schichtem (napravo s bekovkou) získal autor textu při pátrání po okolnostech letu od sběratele leteckých fotografií z Německa.

"Už od sedmi hodin ráno netrpělivě postávaly všude po městě masy lidí. I most přes Labe byl zcela obsazen, a aby bylo možné udržet dopravu, musela ho vyklidit policie," vzpomínal na prožitek z 19. dubna 1914 Ústečan Bert Richter.

Regule nařizovaly přistát v Terezíně. Vzniklo tam improvizované letiště na labských loukách přímo naproti Litoměřicím, kde měla rakouská armáda cvičiště. Polní letiště hlídala armáda i četnictvo a publikum mělo zakázáno vstupovat na dráhu. Na louku přišlo na 30 tisíc diváků, za nejlepší místa se platily dvě koruny.

Havárie za havárií

Závod byl více než napínavý. Například Ferdinandu Konschelovi došel benzin a musel přistát za dramatických okolností na louce u Straškova na Roudnicku. Osobně se za ním vydal svým vozem šéfkonstruktér automobilky Laurin a Klement Otto Hieronimus, ale nezastihl ho. Konschel mezitím zase odlétl.

"Měl štěstí, že tamtudy jedoucí majitel autofiakrů z Prahy p. Kuhl-Stuk ho nalezl a dal mu benzin," zaznamenaly dobové noviny. Po dotankování se Konschel vznesl z krátké louky tak tak, že minul vršky stromů. 

Během závodu 24. dubna 1914 u Zwettlu zahynul Raimund Karl Pitschmann z Vamberka. Letěl s novým strojem, který dobře neovládal a ve špatném počasí havaroval.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Havárií však byla celá řada a většina naštěstí se šťastným koncem. Pořadatelé závodu totiž byli pečlivě připraveni. Více si můžete přečíst v podrobném článku Martina Krska.

Za rok znovu na start

Historik Martin Krsek a dokumentarista Miroslav Oros se rozhodli vydat se po stopách této 100 let staré události. Tato reportáž je prologem vznikajícího dokumentu o velkém leteckém závodu, který by se měl příští rok opakovat. A my budeme samozřejmě u toho.

Letět může každý s tím, co má. Na rogalu, motorovém padáku, nebo vlastním letadlem. Podrobnosti vám včas přineseme.

Reportáž vyrobila letecká televize airZone.TV. Více reportáží s leteckou tématikou naleznete na stránkách www.airzone.tv.

Dobové materiály poskytlo Muzeum města Ústí nad Labem.