Z východního pobřeží Indie dnes podle serveru SpacFlightNow v 10:08 našeho času odstartovala indická raketa Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV) s robotickou sondou mířící k Marsu. Jde o první meziplanetární misi této země. Pokud bude úspěšná, stane se Indie po Rusku, USA a Evropské vesmírné agentuře teprve čtvrtou kosmickou mocností světa, jíž se podaří Marsu dosáhnout.
Až sonda k Marsu dorazí, bude navedena na oběžnou dráhu, aby mohla získávat vědecké informace. Družice Mangalyaan by měla k planetě dorazit v září příštího roku. Dalších nejméně šest měsíců bude zkoumat povrch a složení atmosféry Marsu s cílem zjistit, zda jsou tam vhodné podmínky pro život.
Sonda má pět přístrojů k pozorování marsovské atmosféry a povrchu. Jedním z nich je detektor metanu. Plyn, který je jedním z možných signálů minulé či současné přítomnosti života na Marsu, lidské sondy na střídavě zachycovaly, a pak znovu ne (více zde). Výsledky sondy Curiosity z posledních měsíců sice ukazují, že poplachy byly plané a metan na Marsu není, ale ověření samozřejmě neuškodí.
Mangalyaan je také vybavena barevnou kamerou a infračerveným spektrometrem pro studium minerálního složení povrchu Marsu. Sonda také bude zkoumat, jak se rudá planeta proměnila z relativně vlhkého světa na dnešní pustou krajinu.
Mise k Marsu byla mohla ukázat technologickou vyspělost indického vesmírného průmyslu, a tedy otázkou prestiže. Dostat sondu k Marsu není vůbec jednoduchá záležitost a většina výprav skončila nezdarem. A z asijských zemí se to zatím nepodařilo žádné. Vyslání japonské sondy v roce 1998 a čínské v roce 2011 vedly k neúspěchu.
Nebylo to drahé?
Příprava cesty vlastní kosmické lodi k Marsu přišla v přepočtu na 1,38 miliardy korun. To v Indii vyvolalo silnou kritiku, podle které je taková snaha přílišným luxusem v zemi, kde miliony lidí stále ještě žijí v hluboké chudobě.Na druhou stranu, jak připomíná britský deník The Telegraph, je to výrazně méně, než třeba u misí NASA. Jen pro příklad mise Curisosity odstartovaná v roce 2011 stála v přepočtu přes 45 miliard korun.
"Vypuštění vesmírné lodi k Marsu bude pro indickou vědu a technologii obrovským krokem vpřed," prohlásil minulý rok indický premiér Manmóhan Singh. ČTK uvádí, že raketu vyvinula Indická organizace pro výzkum vesmíru a celý projekt vyšel na asi 4,5 miliardy rupií (cca 1,5 miliardy korun).
Flotila indických raket
Druhá nejlidnatější země světa není ve vesmíru nováčkem, jak by se mohlo zdát, a tak je třeba její plány brát vážně. První družici dostala do vesmíru již v roce 1975. Jmenovala se Arjabháta a byla vypuštěna zdarma z ruského kosmodromu Kapustin Jar v Povolží. Satelit s hmotností 360 kg byl vybaven čtyřmi přístroji pro kosmický výzkum (podrobnosti o historii indického dobývání vesmíru se dozvíte zde).
Nyní má Indie vlastní kosmický přístav na ostrově Šríharikota, který leží asi 100 km severně od Chennai (dříve Madrasu). Odtud vyslala do vesmíru vlastními silami řadu vědeckých i komerčních satelitů a vypravila i úspěšnou misi k Měsíci. V září roku 2009 totiž sonda Chandrayaan 1 (Měsíční loď) objevila, že na této oběžnici Země je voda. Objev byl pak potvrzen ještě dvěma jinými sondami.
Indie má přitom s vesmírem ještě mnohem odvážnější plány. Do roku 2015 chce vlastními silami vyslat do vesmíru dva lidi. O dva roky později by měla ve spolupráci s Ruskem dopravit na povrch Měsíce nepilotovanou sondu.
Pokud by Indie uspěla s pilotovanou misí, stala by se po Rusku, USA a Číně teprve čtvrtou kosmickou velmocí, která dokáže dopravit člověka do vesmíru vlastními prostředky.
