Elektriky jezdí do pražské Podbaby od roku 1928. Původně velkoryse navržená trať městských elektrických drah od dnešního Vítězného náměstí do Podbaby prošla od té doby několika změnami. Poslední přestavba však proběhla před více než čtyřiceti lety, v roce 1969.
Až letos se trať dočkala rekonstrukce a navíc i prodloužení. Jako cestující pojedete přibližně o 260 metrů dál. Toto relativně krátké prodloužení je podle plánů hlavního města první etapou budování tramvajové tratě do Suchdola k univerzitnímu kampusu České zemědělské univerzity.
Snílkové doufají, že se jednou dočkáme tramvajového propojení oblasti Dejvic se sídlišti Bohnice a Čimice (Kobylisy).
Osm největších změn na tramvajové trati z Vítězného náměstí do Podbaby
Změny mezi Vítězným náměstím a Podbabou jsou natolik velké, že se dá bez nadsázky tvrdit, že vznikla nová, přibližně 1 300 metrů dlouhá tramvajová trať, která posune kvalitu cestování do 21. století. Starousedlíci a tramvajáci ovšem mohou bez nadsázky tvrdit, že byl nenávratně zničen genius loci tradiční pražské čtvrti.
Přestože je původní trať prodloužena o nový úsek, na trati nepřibude nová zastávka. Zastávky mají původní jména, jen je najdete jinde, než jste byli dosud zvyklí.
Pokud se chcete čílit, vězte, že na původní trati z roku 1928 (konečná byla na úrovni Čínské ulice) byla pouze jediná zastávka: Zemědělský ústav, a to v blízkosti Lotyšské ulice.
Zastávka Lotyšská je nově řešena jako vstřícná, bezbariérová, ale pouze z jedné strany.
Zastávka Zelená je posunuta do místa původní předjízdné koleje Podbaba (za křižovatku ve směru z centra).
Smyčka v Podbabě je zrušena včetně zastávky. Legendární podbabský stánek s kořalkou, který nejen v noci sloužil jako nepostradatelné posilňovací místo jisté části obyvatel Dejvic, nenávratně zmizel.
Zastávka Podbaba je také řešena jako bezbariérová. Přímo pod ní se nalézá obří odlehčovací komora starého pražského kanalizačního systému. I odtud jsme vám přinesli reportáž - viz odkaz pod fotografiemi.
Podzemní vsuvka: Jen malý kanálový poklop uprostřed ulice Podbabská naznačuje, že přímo pod nohama cestujících (kousíček od zastávky Podbaba) se ukrývá velká odlehčovací komora kanalizačního systému - více v článku: Co skrývá pražské podzemí.
Poslechněte si nejtišší tramvajovou trať v Praze. Více hluku nadělají auta kolem |
Většinu rekonstruované nebo nové tramvajové tratě tvoří tichá bezžlábková "železniční" kolejnice typu S49.
Hluk navíc tlumí speciální zákryt. Prostory zastávek jsou totiž pro potřeby snadné údržby kryty asfaltem. Rekonstruované kolejiště je v Praze podruhé zatravněno osevem. První byl loni úsek Blatiny - Řepy.
Tramvajová Praha měla jednu typickou traťovou specialitu: koncovou dvojkolejnou smyčku. Unikátnost smyčky v Podbabě spočívala v symetričnosti podle osy traťových kolejí. Byla poslední svého druhu.
Další zvláštností místa bylo, že celá smyčka byla vůči okolním vozovkám na zvýšené rovině. Nástup i výstup cestujících probíhal bezostrůvkově z úrovně kolejí.
Zrušením obratiště přišlo hlavní město o smyčku, která tvořila genius loci místa už v dobách, kdy ještě nestál hotel Crown Plaza (dříve hotel International). Místní si jistě často vzpomenou na stánek s občerstvením, který přímo na smyčce stával a musel ustoupit prodloužené trati.
Poslední koncovou středovou dvojkolejnou smyčkou je teď obratiště na Petřinách.
V těchto místech byla symetrická koncová dvoukolejná smyčka a občerstvovací stánek.
Menší počet automobilových přejezdů přinese kromě větší bezpečnosti zrychlení tramvají.
"Inteligentní" tramvajový označník ukazuje čísla linek, které zastávkou projíždí (takzvaně ji obsluhují). Podle šipky cestující pozná, kterým směrem tramvaj jede. Kromě toho vám elektronický ukazatel řekne, za jak dlouho vaše tramvaj přijede.
Tradiční pražská žlábková kolejnice typu NT1 je použita minimálně a pouze tam, kde se lépe hodí kvůli snadnému zapuštění do vozovky. Například v místech silničních přejezdů pro automobily, v zastávkách společných s autobusy či ve smyčce. Přechod mezi klasickou železniční kolejnicí S49 a NT1 je vyfrézován z monobloku.
Speciální přechodový díl S49/NT1
Výstavba tunelového komplexu Blanka si vyžádá mnoho změn v organizování tramvajové dopravy v okolí Vítězného náměstí. Proto jsou nedaleko "kulaťáku" připraveny základy pro dočasnou zastávku Vítězné náměstí.
Druhá podzemní vsuvka: Na Letné vznikla díky Blance největší umělá jeskyně v Praze. Podívat se do ní můžete zde.
Z hlíny vystupují připravené základy pro dočasnou zastávku Vítězné náměstí, která bude cestujícím sloužit v případě uzavření Svatovítské ulice, resp. křižovatky Prašný most.
Dnem i nocí napájel a krmil žíznivé a hladové. Řidičům tramvají poskytoval alespoň nějaké zázemí a možnost si na dlouhých nočních službách s někým popovídat.
Legendární podbabský stánek s alkoholem a buřty najdete uprostřed mezi toaletami pro tramvajáky (vpravo) a stánkem s tiskovinami.
Stav z místa ze dne 17. 5. 2011
Koleje už zmizely, podbabský stánek stále ještě stojí. Stav 20. 5. 2011
Historické ohlédnutí
- 19. prosince 1928 - zahájení provozu (osová vzdálenost kolejí 9,5 m)
- závěr roku 1932 - nové odbočení z kruhové smyčky na Vítězném nám.
- 1. dubna 1937 - zřízení druhé linky č. 18
- 3. listopadu 1938 - nová konečná
- 1942 - přestavba na osovou vzdálenost kolejí 3 m. Do uvolněného prostoru vysázeny aleje
- 10. května 1947 - symetrická dvojkolejná koncová smyčka
- 6. března 1969 - rekonstrukce, zúžení tramvajového tělesa - silnice dva pruhy
Smyčka Podbaba, jak už ji dnes neuvidíte.
Zobrazit na větší mapě
