První den provozu metra zanechal v paměti lidí více vzpomínek, než mohly nebo chtěly zaznamenat oficiální zdroje. Některé, zvláště ty oficiálně nezaznamenané, se během let změnily na legendy.
Od zahájení provozu metra uběhlo v neděli 36 let. Veřejnost začala jezdit podzemkou o den později, 10. května 1974.
Legenda o vypínači, stojících eskalátorech a Husákovi
Pojízdné schody ve stanici metra I. P. Pavlova byly v počátcích metra jakoby prokleté. Po velké havárii 18. dubna, kdy byly ještě ve zkušebním provozu, se údajně zastavily také 9. května 1974. V den slavnostního otevření metra.
Ještě před oficiálním zahájením provozu s cestujícími se prý měly eskalátory zastavit právě v okamžiku, kdy po nich vyjížděla ze stanice skupina nejvyšších prominentů v čele s generálním tajemníkem KSČ a pozdějším prezidentem ČSSR Gustávem Husákem.
Původně byly ve stanici I. P. Pavlova pouze tři eskalátory. Dnes se svezete na čtyřech.
Tato událost, nepříjemná pro zaměstnance metra odpovědné za provoz pohyblivých schodů, prý naštěstí neměla v tehdejším tuhém normalizačním režimu žádnou vážnější dohru.
Následným prošetřováním byla dle vyprávění zjištěna objektivní příčina - jeden z takzvaných koncových vypínačů byl příliš citlivě nastaven. Zareagoval pravděpodobně ten, který hlídal, aby nedošlo k přetížení mechanismu.
Pomozte objasnit neznámou historiiPokud jste byli přímými svědky popsaného zastavení eskalátoru nebo jiných zajímavých událostí v pražském metru, dejte nám vědět. Ozvěte se na e-mailovou adresu redakce@idnes.cz. Pomozte nám doplnit dosud neznámé nebo zapomenuté střípky událostí z počátků metra v hlavním městě. |
Bylo, nebylo?
Legenda o zastavení eskalátoru s Gustávem Husákem se šíří pouze ústně. Jak se celá událost seběhla, není po těch letech jisté. Jisté však je, že pokud se taková porucha opravdu přihodila, určitě by zůstala utajena přesně tak, jak velela tehdejší praxe. Více v článku Soudruzi přijímali závazky, utajovaly se poruchy.
V archivu hledáme dokumenty s příslušnými záznamy z provozu. Krabice s dosud známými listinami a fotografiemi z prvního dne provozu metra totiž informace o události neobsahuje.
Provozní knihy, ve kterých by záznam mohl být, byly pravděpodobně již skartovány. Do vydání článku se příslušné archiválie nepodařilo nalézt. Redakce tímto velmi děkuje Pavlovi Fojtíkovi, vedoucímu archivu DP, který pro nás listiny a dobové fotografie vyhledává.
Podrobnosti o začátcích provozu metra si přečtěte v článku |
Dnes schody zastaví i obyčejné letáky
V těchto dnech vás do podzemí metra dopraví řada typů eskalátorů celkem od šesti výrobců. Nejstarší a zároveň nejrychlejší jsou ruské výrobky s rychlostí 0,95 m/s (3,42 km/h) nebo tuzemské od dnes již neexistujícího výrobce Transporta.
Staré typy pojízdných schodů se postupně vyměňují za eskalátory moderního provedení, které často vnímáme jako velmi pomalé. Největší rychlost mají na hlubinných stanicích (0,75 m/s - 2,7 km/h). Na kratší vzdálenosti se pak používá rychlost 0,65 m/s - 2,34 km/h nebo 0,5 m/s - 1,8 km/h.
Původní vstup na stanici I. P. Pavlova
Takzvané koncové vypínače jsou součástí bezpečnostního okruhu všech eskalátorů. Díky nim se schody vypnou, když dojde k ohrožení bezpečnosti provozu (např. přetržení hnacích řetězů, poškození stupně/schodu, vniknutí cizích předmětů do pohybujících se stupňů atd.).
Často také reagují na nesprávné chování nedisciplinovaných cestujících, kteří poruší při jízdě přepravní podmínky (běhají po schodech nebo přepravují příliš velká zavazadla).
Problém představují i obyčejné letáky vkládané do novin, které se rozdávají v metru. Pokud vám vypadnou, často skončí právě v útrobách eskalátorů. I na jejich přítomnost mohou koncové vypínače reagovat a schody zastavit.
Opětovné spuštění eskalátoru je vždy spojeno s větší či menší časovou prodlevou. Pojízdné schody totiž může spustit až přivolaný kvalifikovaný pracovník (obsluhuje více stanic), který musí na místo nejprve přijet a zjistit a odstranit příčinu poruchy. Nakonec je potřeba eskalátor restartovat.
