Český pilot airbusu: Přistání na vodě je riskantní, vadí i metrové vlny

Pokud by si měl kapitán dopravního letounu Airbus 320 Karel Mündel vybrat mezi nouzovým přistáním na pevnině, či na hladině oceánu, neváhal by ani sekundu. "Vždy by to byla pevnina – šance na přežití je mnohem větší," říká předseda Technické komise Sdružení dopravních pilotů.

Pilot Karel Mündel | foto: MF DNES

Mohlo by se zdát, že na vodu bude přistání měkčí, a tedy i bezpečnější.
Naopak – ten manévr je velmi riskantní. Zvláště když jde o přistání na hladině zvlněného oceánu, který není nikdy úplně v klidu. Už metrové vlny jsou velkým problémem. Přistává se tedy do velmi nerovného "terénu", kdy voda není ani trochu měkká. Při rychlosti přistávajícího stroje se mění doslova v beton.

Jaké má letoun zaoceánských tras záchranné vybavení?
Jsou tam nafukovací čluny s kompletním nouzovým vybavením pro přežití na moři – ať již jde o radiostanice, světlice, dýmovnice, pitnou vodu či zdravotnickou výstroj.

Ztracený francouzský airbus

• Pátrání pokračuje, zatím bezvýsledně

• V letadle asi nikdo nepřežil. Na palubě byli i Slováci

• Proč mohl stroj havarovat a jak se po něm pátrá

• Letoun Air France s 228 lidmi se ztratil v bouři nad Atlantikem

A pátrání záchranářů po letadle je těžší na pevnině, či na moři?Asi nemáte na mysli Evropu, kdy je téměř na každém kilometru nějaká vesnice. Prales či oceán dokážou letoun dokonale pozřít, takže ho už nemusí nikdo vidět. Dnes mají nicméně letadla nouzové vysílače s tísňovým signálem, který družice velmi přesně lokalizují. Určitě tak najdou i francouzský airbus.

Jak dlouho se takový Airbus A330 může udržet na hladině?
Pokud nemá poškozený trup, jímž by pronikala voda, tak relativně velmi dlouho – i několik hodin. Vlastně jde o docela dobré vodotěsné "plavidlo". Čím větší letoun, tím lépe odolává vlnám oceánu.

Jak taková záchranná operace na oceánu vlastně vypadá?
Vždy to závisí na počasí. Při rozbouřené hladině s mnohametrovými vlnami je to v podstatě nemožné. Ale záchranářské akce na moři jsou už z dob druhé světové války, kdy bylo zachráněno mnoho sestřelených letců, detailně propracované. Pobřežní hlídky jsou dnes schopné rekonstruovat let hledaného aeroplánu, vědí o posledním místu radiového kontaktu, mají údaje o mořských proudech, takže mohou poměrně přesně zjistit místo nouzového přistání nebo i pádu letounu.

Jaká technika bývá do těchto akcí zapojována?
Podobných záchranných operací se vždy zúčastní obrovské množství letadel, lodí, ale i vrtulníků – ty startují z palub plavidel. Většinou válečného námořnictva, které je na podobné situace vycvičeno i vybaveno. Nepřekonatelným problémem pro trosečníky je vždy velmi studená voda, kdy jsou již po několika málo minutách odsouzeni k smrti. Tohle v jižním Atlantiku lidem z francouzského airbusu nehrozí. Pokud tedy alespoň někdo z nich předpokládané nouzové přistání na hladině oceánu přežil.

Počasí je proměnlivé, ale přežít by v něm mohli

Kdyby se francouzskému airbusu bývalo podařilo přistát na vodě, cestující by - alespoň pokud jde o počasí - měli šanci přežít. "Počasí teď nebude tak kruté," řekl iDNES.cz Petr Kupka ze serveru SailingNet.cz.

"Vítr v oblasti, kde se letadlo ztratilo, dosahuje rychlosti do 20 uzlů (do 37 km v hodině), vlny do dvou metrů. Moře je dostatečně teplé," uvedl.

Nicméně hned upozornil, že počasí v rovníkové oblasti je proměnlivé a těžko se předpovídá. "Jednou fouká, podruhé nefouká, prší, neprší... Setkávají se tam vzdušné víry - zatímco na severní polokouli se výše točí po směru hodinových ručiček, na jižní to je obráceně. Proto je tam počasí nepředvídatelné," vysvětlil.

(jw)