Basketbal u nás není tak populární jako třeba ve Spojených státech, tudíž asi málokdo ví, že si naši tehdejší outsideři právě z poválečné Ženevy přivezli překvapivé zlato mistrů Evropy. A když se kulisy vymění za Paříž 1951, snad jen skalní fanoušci si vybaví, jak jsme dopadli ve finále se Sovětským svazem.
Včetně Zápotockého
Nicméně chystaný historický film Zlatý podraz, který vychází z knihy Jiřího Závozdy a Jakuba Bažanta, s nimiž se na scénáři podílela Kristina Nedvědová, se netočí jen kolem sportu a politiky. Jde v něm také o lásku za časů železné opony. „Československý basketbalový tým, který v roli trenéra vede Stanislav Majer, za války svou zemi moc nemohl reprezentovat. Po válce převezme úlohu hrajícího trenéra hlavní hrdina v podání Filipa Březiny, který právě v Ženevě potká svou životní lásku.
Jmenovitě v tamním nevěstinci, kde se chudí sportovci ubytují a který řídí Chantal Poullain, ale jeho vyvolená nepatří k prostitutkám, jen tu myje nádobí,“ shrnuje Špaček milostnou linku, již zosobňuje polská herečka Patrycja Volny, známá z filmu Přes kosti mrtvých.
Výrazné role mají také Ondřej Malý coby organizační činovník svazu, jehož moc vzroste po únoru 1948, či Zdeněk Piškula jako spoluhráč a nejbližší kamarád hlavního hrdiny. Na plátně se objeví v podání Jaromíra Dulavy rovněž Antonín Zápotocký, jenž mužstvo přijme před odletem na evropský šampionát do Paříže už za nových poměrů, zasahujících i do světa pod koši.
Sportovní filmy se týkaly hokeje, formule 1, skoků na lyžích, baseballu či nejnověji tenisu, ale jak se dá natočit napínavě basketbal?
„Nikoli prostřednictvím sólistů, ale přes týmovou souhru,“ věří režisér. „Herci trénují už od srpna, natočili jsme zkušební videa několika situací a kupodivu to opravdu vypadá napínavě. Vzrušení dodává jejich energie, různé finty, já sám jsem se přistihl, že jsem zvědavý, jestli koš dají,“ přiznal režisér. Navíc si během příprav pouštěl americké filmy ze stejného prostředí, aby se ujistil, že košíková se dá zajímavě nasnímat i „usledovat“.
Nicméně Zlatý podraz se od dnešního basketbalu přece jen lišit bude – protože musí. „Tehdy se totiž hrálo pomaleji, jinak se driblovalo, jiné byly čáry na hřišti, prostě se snažíme najít nějaký rozumný kompromis mezi historickou a současnou podobou,“ vysvětluje tvůrce filmu Pouta či seriálu Svět pod hlavou, který teď tráví týdny v tělocvičně. Přitom sám není vyloženě sportovní nadšenec; jaké téma si tedy ve Zlatém podrazu našel?
Sport gentlemanů
„Líbí se mi, že je to sport gentlemanů, i hráči si na tom zakládají. Navíc u prvního týmu republiky se přidává jistý vlastenecký étos, však se také premiéra plánuje na letošní podzim, ke stému výročí 28. října 1918. V neposlední řadě mě láká dobová podívaná, a to nešizená, včetně komparzu na tribunách či nákupu práv k dobovým šlágrům, které hrdina hraje na piano,“ spoléhá režisér na producenta Jaroslava Boučka. Nadto má tým snů včetně kameramana Vladimíra Smutného, kostýmní návrhářky Simony Rybákové či architekta Jiřího Sternwalda. A ještě jeden motiv mu dělá radost: že film sice vrcholí v bezútěšných letech vylučujících barvotiskový hollywoodský happy end, přesto v něm však nechybějí okamžiky hrdosti a vzdoru v duchu masarykovské generace.
Leden prožije štáb v dekoracích sportovní haly, letní motivy musí natočit hned zjara, protože léto Špaček stráví ve střižně, aby stihl podzimní premiéru Zlatého podrazu. A co bude dělat pak? „Pak si dopřeju regeneraci v Indii a po návratu se vrhnu na svůj vysněný projekt Lesní vrah, který konečně dostal grant Státního fondu kinematografie.“
