Při jejím grandiózním tažení v italských Dolomitech tohle byla nejtěžší chvíle, vždyť semifinále v Cortině d‘Ampezzo vyhrála Ledecká jen o čtyři setiny. „Člověk se na počasí nemůže vymlouvat. Udělala jsem dost chyb, jízda se mi úplně nepovedla,“ říkala Ester-perfekcionistka.
Vždyť stejně jako ve čtvrtek v Carezze byla i v pátek v obřím slalomu zase nejlepší.
Podmínkám navzdory. „Je to outdoorový sport, to k tomu patří. Počasí si s námi dneska trochu dělalo, co chtělo, ale nakonec to dopadlo dobře,“ říkala Ledecká. „A jsem strašně ráda, že pořadatelé měli koule, aby závod pozdrželi a nepustili nás do té největší mlhy.“
I tak jste v semifinále neměla zrovna ideální podmínky, což?
Doháněla jsem to od půlky. Naštěstí jsem zase dobře najela do roviny, zase mi pomohlo dobře připravené prkno. Většinou jsou soupeřky buď vedle mě, nebo za mnou, to už nestíhám a nekoukám se. Teď jsem ji viděla přede mnou a snažila se ji dotahovat. Naštěstí jsem docela dobře zvládla klíčové brány před největší plackou a do cíle jsem využila rychlost, co jsem nabrala.
Měla jste hned jasno, že to stačilo?
Do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli jsem ve finále, nebo ne. Bylo to fakt o fous.
Ale uspěla jste. I ve finále. Podruhé ve dvou dnech!
Radost mám stejnou, užila jsem si skvělý závod. Organizátoři odvedli skvělou práci a musím poděkovat celému týmu, pracovali výborně. Bez Olsena (servisman Petr Kouřil) a jeho zlatých ručiček bych dneska byla fakt v háji. Rozhodl před závodem pro jiné prkno než v Carezze – a bylo to správné rozhodnutí. Strašně děkuju všem, co tu mám.
Jak jste prožívala zhruba půlhodinovou pauzu před finále, kdy mlha ne a ne prořídnout?
To bylo tolik? Ani mi to nepřipadalo. Vyjela jsem nahoru, posedávala jsem tam, bavila jsem se s Nevinem Galmarinim (švýcarský snowboardista). Pak jsem si musela sednout do stanu, dost foukalo a byla docela zima. Posedávala jsem ve stanu a snažila se zkoncentrovat, vydržet to. Prostoje jsou trošku nepříjemné.
I tak jste zvítězila. Co když se teď od vás budou výhry čekat pořád?
Rozumím tomu dobře, že to čekáte vy? (úsměv). Každý závod je jiný. Dneska jsem měla i štěstí, že jsem se mohla schovat do stanu a nemusela stát na startu jako holky, co čekaly a nevěděly, jestli pojedou za pět, nebo deset minut. Měla jsem dobré jízdy, dobře namazáno. O tyhle příčky se budu snažit vždycky.
A zlatý hattrick? V Cortině se v sobotu končí slalomem...
Uvidíme. Dneska jsem úplně neměla sil na rozdávání. Od čtvrtečního večera mi není dobře; nevím, jestli přichází nějaká virózka. Celý den se tak plahočím. Zkrátila jsem rozcvičku na minimum, ani jsem nedávala tolik jízd, chtěla jsem pošetřit energii na závody. Vyplatilo se. Už se těším do postele!
Kolik jste toho naspala, nebo spíš nenaspala?
Moc ne, tak čtyři hodiny, což je na mě strašně málo. Já normálně spím minimálně deset. Uvidíme, jak se vyspím do zítřka, jestli se to zlepší. Slalom je přece jen dynamičtější. Ale je výhoda, že to bude večerní závod, takže budu moci odpočívat ještě dopoledne. Užiju si to.
