Aktivita je to veskrze chvályhodná. V krajních případech však novinky zahnaly personál na dvorci do nezáviděníhodných situací.
Tomáš Berdych vyprávěl příhodu, kterou slyšel od svého trenéra Martina Štěpánka: „Kluk měl set a vedení 4:2, když na něj z hlediště promluvil kouč. Hráč odsekl, začali na sebe štěkat. Výsledkem byl naprosto rozhozený tenista a ztracený zápas, který se zdál jasně vyhraný.“
První kvalifikační den na Flushing Meadows provázelo vražedné vedro.
„Lidi padali jako hrušky,“ říká jen s lehkou nadsázkou Jiří Fencl, trenér Lucie Hradecké. „Všichni ve stresu kmitali, aby stihli pětadvacetivteřinový limit, který odpočítávaly hodiny na ukazateli skóre. Tím spíš, že je rozhodčí při losu u sítě varovali, že za porušení pravidla se vybírají pokuty.“
Pokus USTA možná tiše proklínali sběrači. Sprintovali víc než jindy, neb si je hráči kvůli úspoře času nechali nosit ručníky z rohu kurtu k základní lajně, zatímco dosud si pro ně sami chodili.
Povinnosti přibyly sudím, kteří museli po každé výměně zaznamenat posun skóre, zahlásit ho a spustit stopky „serve clock“, které mají popohánět notorické zdržovače.
Zmíněné úpravy pravidel nejsou nějak drastické. Na podnicích ATP a WTA už je daný limit mezi jednotlivými „fiftýny“, jenže soudci si jeho dodržování hlídají spíš skrytě, ne tak transparentně.
Koučování je na ženském okruhu povolené jednou za set při střídání stran. U mužů byly newyorské hovory s trenéry naprostou novotou. „Kam?“ tázal se například tenista před servisem.
„Narvi to na téčko,“ zněla odpověď z první řady, kde měl jeho rádce vyhrazené místo.
Další povely se týkaly třeba postavení při returnu a jiných maličkostí. „Můžete reagovat na danou situaci, na klíčový okamžik. Nemluvíte jenom o obecné strategii jako při výpravách na lavičku na WTA Tour,“ vysvětluje Fencl.
Jemu se v zásadě zamlouvá aktivita USTA, která zahrnuje i jiné drobné úpravy, jež mají zajistit, aby jednotlivá utkání i celkový denní program na dvorci rychleji odsýpaly. Týkají se třeba lhůt před zahájením zápasu, které známé firmy natahují popíjením a polykáním gelů (Nadal) nebo hověním si na židličce se sluchátky (Azarenková).
Ctitelé tradic se však při zmínce o zásazích shůry ošívají.
„Kurnik, to jsou věci. Za chvilku budeme hrát s roboty, ne?“ tázala se Barbora Strýcová.
„Že bych měl pořád koukat na hodiny, kolik zbývá času? Lidi, mně přece nejede autobus,“ pravil Berdych.
„Tenis by měl zůstat soubojem individualit. Proč do něj míchat trenéry?“ namítá Petra Kvitová.
V přetahované zastánců pokroku a strážců starých pořádků jde do tuhého.
